Když se v životě objeví disociace, jedná se o psychologický stav, kdy člověk odpojí své myšlenky, pocity nebo vzpomínky od aktuální reality. Also known as odpojení, může být spouštěna silným stresem nebo traumatem. Disociace často zahrnuje depersonalizaci i derealizaci, což jsou podtypy, kdy se člověk cítí jako pozorovatel svého vlastního těla nebo jako by svět okolo byl neskutečný.
Jedním z hlavních spouštěčů disociace je trauma, intenzivní zážitek, který narušuje schopnost mozků zpracovat událost normálně. Traumatické události bývají úzce propojené s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD, porucha, kde se opakovaně objevují vzpomínky a úzkost související s traumatem) a často vedou k rozvoji disociativních symptomů. Základní vztah je jasný: trauma → PTSD → disociace. Tento řetězec ukazuje, proč je důležité sledovat souvislosti mezi stresovými událostmi a psychickým odpojením.
Naštěstí psychoterapie, cílí na obnovu spojení mezi myšlenkami, emocemi a tělem nabízí konkrétní nástroje, jak se s disociací vypořádat. Terapeutické přístupy jako EMDR (desenzibilizace a přetváření) nebo dialektická behaviorální terapie (DBT) pomáhají klientům znovu navázat kontakt s tělem a emocemi. Prakticky řečeno: psychoterapie vyžaduje stabilní terapeutický vztah a strukturované techniky, které umožní pacientovi bezpečně prozkoumat a integrovat odtržené zážitky.
Typické projevy disociace zahrnují ztrátu paměti na události, pocit „ztraceného já“, nebo náhlé výpadky v soustředění. Když si všimnete, že často „odplouváte“ během rozhovoru, může to být signál depersonalizace. Důležité je také sledovat, zda se tyto stavy objevují po stresových událostech – to by mohlo naznačovat souvislost s traumatem. Pokud se symptomy opakují, je vhodné vyhledat odbornou pomoc, protože čím dříve se terapie zapojí, tím rychleji lze obnovit zdravou integraci.
V našem archivu najdete návody, jak se připravit na první konzultaci, jak rozpoznat rizika retraumatizace a jaký vliv má například výběr terapeuta na úspěšnost léčby. Přehled zahrnuje i konkrétní techniky pro práci s tichem, tipy na bezpečné prostředí a praktické rady, jak zvládat disociativní stavy mimo terapie. Proč je to důležité? Protože každá metoda, od mindfulness až po kognitivně‑behaviorální techniky, má svůj specifický přínos při navazování kontaktu na tělo a emoce.
Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak rozpoznat a překonat disociaci, proč je trauma klíčovým faktorem a jak vám může psychoterapie pomoci, pokračujte v procházení našich článků. Přinášíme vám praktické rady, osvědčené postupy a reálné příklady, které vám usnadní první krok k uzdravení.
Zjistěte, jak disociace souvisí s traumatem a které psychoterapeutické metody pomáhají integrovat rozdělené vzpomínky a zmírnit amnézii.
Číst více