When working with dotazníky psychoterapie, standardizované nástroje, které pomáhají terapeutům lépe pochopit stav klienta a měřit změny během léčby. Also known as psychologické škály, they are not just paperwork—they’re the compass that guides therapy from guesswork to real progress. V České republice se používají už desítky let, ale mnoho lidí je stále považuje za formální formality. To je chyba. Správně použitý dotazník vám řekne, proč se cítíte unavení, proč vám vztahy selhávají nebo proč se vám zdá, že se ničeho nedotknete. Je to jako rentgen pro duševní zdraví—neviditelné problémy se stanou viditelnými.
Dotazníky psychoterapie nejsou jednotné. Existují ty, které měří úzkost, například GAD-7, která hodnotí, jak často se cítíte napjatí, nervózní nebo přeplnění. Jsou i ty, co sledují deprese, jako PHQ-9, která se ptá na spánek, energii, zájem o život a myšlenky na sebevraždu. A pak jsou ty, co se zaměřují na vztahy, například Dyadic Adjustment Scale, která ukazuje, jak často pár komunikuje, řeší konflikty nebo se cítí připojený. Terapeuti je používají na začátku, aby pochopili, s čím pracují. A pak je opakují každých pár týdnů—protože změna se nevidí jen v hovoru, ale v číslech. Když se váš skóre z úzkosti sníží z 18 na 7, víte: něco funguje. Když se vaše spokojenost ve vztahu zvýší, víte: to je váš pokrok, ne jen náhoda.
Někteří lidé se bojí dotazníků. „Nechci se vyplňovat,“ říkají. Ale když si představíte, že terapeut musí odhadovat, co vás trápí, jen podle vašich slov—bez žádného měřítka—tak si to zkusíte představit jako lékaře, který vám předepíše lék, aniž by vám změřil tlak. To byste nechali? Dotazníky nejsou proti vám. Jsou pro vás. Pomáhají terapeutovi neztratit se ve vašich slovech a najít skutečný klíč. A když už se jednou vyplníte, můžete si je uložit. Víte, kdy jste byli nejhorší? Kdy jste začali vylepšovat? To je mocná věc.
Ve většině případů se dotazníky používají v kognitivně-behaviorální terapii, protože tam je cíl jasný: změnit konkrétní myšlenky a chování. Ale i v systémové nebo humanistické terapii se dnes často používají—ne proto, že by to bylo „moderní“, ale protože fungují. V Česku se od roku 2025 stále častěji vyžadují i pro finanční náhrady z pojišťoven. Ne proto, že bychom měli více pravidel, ale protože lidé chtějí vědět: jestli to platí, tak alespoň vědět, že to funguje.
Co najdete tady? Články, které vám ukážou, jak tyto nástroje ve skutečnosti fungují. Jak se používají u dospívajících, u seniorů, v online terapii. Jak se měří pokrok u párové terapie nebo při PTSD. A jak se vyhnout špatně používaným dotazníkům, které vás jen zatěžují. Nejsou tu teorie. Jsou tu příklady, které už někdo v Česku prošel. A ty, které vás mohou přivést k tomu, abyste si řekli: „To je přesně to, co se stalo i mně.“
Měření pokroku v psychoterapii pomocí sebehodnocení, dotazníků a klinických škál zvyšuje úspěšnost terapie až o 65 %. V Česku se však používá jen u 28 % terapeutů. Zjistěte, jak fungují CORE-OM, ORS a SRS a jak je správně integrovat do praxe.
Číst více