Klinické škály: Jak se měří pokrok v psychoterapii a proč to vůbec má smysl

Co když si řeknete, že se v terapii cítíte lépe, ale nemáte žádný způsob, jak to dokázat? klinické škály, standardizované nástroje, které měří příznaky duševních poruch a sledují změny během léčby. Also known as terapeutické hodnocení, they are not about labeling you—they’re about seeing if the help you’re getting actually moves the needle. Klinické škály nejsou nějakým tajným kódem terapeutů. Jsou to jednoduché dotazníky, které vám pomáhají říct, jak se cítíte, a terapeutovi umožňují vidět, jestli se něco mění. Bez nich byste mohli mít pocit, že terapie nikam nevede, i když vaše mozek dělá práci, kterou prostě nevidíte.

Podívejte se na EMDR terapii, metodu léčby traumat, která používá oční pohyby a je vědecky ověřená. Před začátkem terapie vám terapeut dá dotazník, který měří intenzitu PTSD příznaků. Po několika sezeních ho znovu vyplníte. Pokud se čísla sníží, víte: funguje to. Nebo se podívejte na KBT, kognitivně-behaviorální terapii, která se zaměřuje na konkrétní myšlenky a chování. Tam se používají škály jako BDI pro depresi nebo GAD-7 pro úzkost. Tyto nástroje nejsou na to, aby vás osoudily. Jsou na to, aby vás pochopily. Když vám terapeut řekne: „Vaše úzkost klesla o 40 %“, není to jen číslo. Je to důkaz, že ty těžké hodiny, kdy jste seděli a říkali si: „Co to vlastně děláme?“, se vyplatily.

Někteří lidé si myslí, že klinické škály jsou pro nějaké „náročné“ případy. Ale to není pravda. Pokud jste v terapii kvůli vztahovým problémům, může se používat Dyadic Adjustment Scale, nástroj, který měří kvalitu partnerského vztahu. Když si vyplníte ten dotazník spolu se svým partnerem, uvidíte, že se věci mění – třeba že už nečekáte, že vás partner bude „poznávat“ bez slov. Nebo když máte ADHD a bojujete s organizací, terapeut může použít škálu, která měří, jestli jste schopni plánovat týden dopředu. Tyto nástroje nejsou proti vám. Jsou proti tomu, že byste si mysleli, že „nic se neděje“.

Ne každá škála je vhodná pro každého. Některé jsou příliš technické, jiné přehlížejí emocionální stránku. Ale když je terapeut používá správně, stávají se vaším společníkem v cestě k lepšímu dni. Neříkají vám, jak se máte cítit. Ukazují vám, že se cítíte lépe, i když to sami nevidíte. A to je ta pravá síla – když někdo má nástroj, který vám říká: „Vidím, že to děláš. A funguje to.“

V tomto sbírce najdete články, které vás provedou tím, jak se tyto škály používají v praxi – od měření PTSD až po to, jak se měří pokrok v párové terapii. Nejde o statistiky. Jde o to, abyste věděli, že změna, kterou cítíte, je reálná. A že ji můžete vidět – i když to děláte jen vy.