Peer podpora je peer podpora, podpora od osob, které prožily podobné obtíže a sdílejí zkušenosti bez profesionálního statusu. Also known as podpora od rovnocenných, je to neformální, ale mocný způsob, jak se necítit sám ve svém boji – a najít sílu v tom, že někdo jiný opravdu rozumí. Nejde o terapii, nejde o radu od odborníka. Jde o to, že někdo sedí vedle vás – ne proto, že by měl odpovědi, ale protože ví, jak to zní, když se vám zdá, že nikdo nepochopí, co prožíváte.
Peer podpora skupinová terapie, strukturovaná terapeutická skupina vedená certifikovaným terapeutem se liší. V peer podpoře neexistuje „vedoucí“. Nikdo vám neříká, co máte dělat. Prostě se setkáte s lidmi, kteří prošli podobnými věcmi – bulimií, ADHD, osamělostí, vyhořením – a společně zjistíte, že nejste jediní. V článcích na tomto webu najdete příběhy o tom, jak podpůrné skupiny, neformální skupiny lidí, kteří se pravidelně setkávají pro vzájemnou podporu pomohly lidem přežít krizi, když terapie sama nestačila. Někdo z vás možná hledá levnější alternativu – a peer podpora je často zdarma. Někdo potřebuje někoho, kdo neříká „to je normální“ – ale říká „to jsem taky zažil“.
Peer podpora není řešení pro všechno. Když je vztah zničen násilím, když potřebujete léky nebo hlubokou psychoterapii, není to náhrada. Ale když se cítíte izolovaně, když vás někdo považuje za „příliš citlivého“ nebo „příliš náročného“, peer podpora vám dává to, co žádný lék ani terapeut neumí: přijetí. Víte, že to nejde jen o tom, že máte špatný den. Víte, že to je vážně těžké. A víte, že někdo jiný to ví taky.
V Česku se peer podpora pomalu rozšiřuje – od skupin pro sourozence dětí s autismem, přes skupiny pro lidi s poruchami příjmu potravy, až po ty, které pomáhají lidem po rozchodu nebo ztrátě. Některé jsou organizované charitami, jiné vznikly jen proto, že někdo jednou řekl: „Já to taky prožil. Chci pomoci.“ A to je všechno, co potřebujete. Ne odborník. Ne lék. Jen někdo, kdo vás neosuďuje.
V níže uvedených článcích najdete konkrétní příklady – jak se peer podpora projevuje v praxi, kde ji najít, jak se k ní připojit, a proč někdy pomůže víc než tři roky terapie. Některé z těchto příběhů jsou o tom, jak se lidé naučili mluvit o svém boji. Jiné o tom, jak se naučili slyšet druhé. A všechny o tom, že někdy stačí jen sedět vedle někoho, kdo ví, jak to je.
Podpůrné skupiny pro poruchy příjmu potravy poskytují unikátní vrstevnickou podporu, která pomáhá lidem cítit se pochopenými. Není to náhrada terapie, ale důležitá součást uzdravení.
Číst více