Terapie pro páry s ADHD: Jak zlepšit vztah, když pozornost chybí

Terapie pro páry s ADHD, porucha pozornosti a hyperaktivita, která ovlivňuje nejen individuální fungování, ale i celé vztahy. Also known as pozornostní porucha, it zahrnuje obtíže s plánováním, zapomínání, impulzivitou a přetížením, což se v páru promítá jako zanedbávání, kritika nebo pocit, že druhý nechce být součástí vašeho života.

ADHD v vztahu není otázka lásky, ale exekutivních funkcí, mozkových dovedností, které řídí plánování, organizaci a kontrolu impulzů. Když jedna osoba má tyto funkce oslabené, druhá často přebírá roli ředitele, připomínání, organizátora – a začne se cítit jako rodič, ne partner. To vytváří propast, kterou nezvládne ani nejpevnější láska. Párová terapie pro ADHD se nezaměřuje na to, aby někdo „vylepšil“ druhého. Zaměřuje se na to, aby oba pochopili, proč se něco děje, a našli společné strategie. Například: místo toho, abyste se hádali, že váš partner zapomněl na nákup, použijete vizuální seznam na chodbě. Místo toho, abyste ho kritizovali, že vás přerušuje, zavedete signál – jednoduché slovo nebo gesto – které mu říká: „Zastav, chci dokončit.“

Tato terapie nepotřebuje dlouhé rozhovory o minulosti. Potřebuje konkrétní nástroje, které fungují i v chaosu. Víte, že v Česku se už používají techniky z KBT, kognitivně-behaviorální terapie, která pomáhá změnit myšlenky a chování – například přesunout úkoly z hlavy na papír, nebo vytvářet jasná pravidla pro komunikaci. A víte, že většina párů s ADHD nechce „zázrak“. Chce jen klid. Chce, aby někdo seděl vedle a řekl: „Tohle není vaše chyba. Tohle je ADHD. A my to zvládneme.“

V této sbírce najdete skutečné příběhy, nástroje a metody, které pomohly párům v Karlových Varech a po celé ČR. Od toho, jak se změnila denní rutina po zavedení fyzického časovače, až po to, jak se dva lidé naučili mluvit o frustraci, aniž by se cítili napadeni. Některé články se zabývají tím, jak měřit pokrok v párové terapii, jiné vysvětlují, proč se ADHD často překrývá s úzkostí nebo perfekcionismem. A všechny jsou psané pro lidi, kteří už nemají sílu na teorie – jen na to, aby příští den bylo trochu lepší.