Když si hledáte pomoc pro vaše duševní potíže, pravděpodobně narazíte na slovo psychoterapie. Zní to jako něco univerzálního, co by mělo mít jasnou definici. Ale realita je trochu jiná. Světová zdravotnická organizace (WHO) vám nepřinese jednoduchou větu „psychoterapie je X“. Místo toho vám dá širší kontext. A právě tento kontext, doplněný o pohledy mezinárodních asociací i českých zákonů, tvoří základ toho, co dnes pod tímto termínem rozumíme.

Pojďme se podívat, jak vlastně vypadá definice psychoterapie z různých úhlů pohledu - od globálních standardů po konkrétní pravidla v České republice.

Kontext WHO: Zdraví jako celistvý stav

Světová zdravotnická organizace (WHO) neposkytuje přímou oficiální definici psychoterapie jako samostatného léčebného postupu. To může být zpočátku matoucí. Klíč k pochopení přístupu WHO však leží v její slavné definici zdraví, která pochází ze dne 7. dubna 1948 a byla potvrzena v dokumentech až do roku 2009.

Definice zdraví WHO zní: „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouhým nepřítomnostem nemoci nebo infirmita.“

Tato definice je zásadní. Hovoří o tom, že zdraví není jen absence bolesti nebo diagnózy. Je to aktivní stav pohody ve všech oblastech života. Psychoterapie se tedy v rámci tohoto pohledu stává nástrojem, který pomáhá člověku dosáhnout této „úplné pohody“, a ne jen odstranit příznaky nemoci. WHO respektuje národní rozdíly v regulaci, proto nechává konkrétní definici terapeutických postupů na členských státech, ale poskytuje ten etický a zdravotní rámec.

Pohled American Psychiatric Association: Léčba a funkce

Když potřebujeme konkrétnější popis toho, co se v terapii děje, často se obracíme k Americké psychiatrické asociaci (APA). Ta vydává Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM), což je jeden z nejvlivnějších dokumentů v oblasti duševního zdraví na světě.

American Psychiatric Association definuje psychoterapii jako: „Druh léčby, který může pomoci lidem, kteří se potýkají s celou řadou duševních poruch a emočních problémů. Psychoterapie může pomoci nejen zmírnit příznaky, ale také u některých typů psychoterapie pomoci identifikovat psychologické příčiny stavu, aby člověk mohl lépe fungovat a dosáhnout lepší emoční pohody a uzdravení.“

Tato definice je velmi praktická. Zdůrazňuje dvě hlavní věci:

• Zmírnění příznaků: Pomoc při úzkosti, depresi nebo fóbiích.
• Hloubková práce: Identifikace příčin problému pro dlouhodobé uzdravení a lepší fungování v životě.

Pro mnoho lidí je tato definice nejjasnější, protože spojuje klinickou léčbu s osobním růstem.

Český právní rámec: Kdo může být psychoterapeut?

V České republice má definice psychoterapie silnou právní dimenzi. Nejde jen o to, co terapie znamená teoreticky, ale kdo ji smí legálně provádět. Toto je oblast, kde se často objevují nejasnosti, které jsou označovány za „veřejný nepořádek v psychoterapii“.

Podle vyhlášky č. 134/1998 Sb. a nařízení vlády č. 31/2010 Sb. (ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhlášky č. 164/2018 Sb.) je psychoterapie definována jako Specializovaná způsobilost psychologa ve zdravotnictví.

To znamená následující:

• Titul psychoterapeuta je veřejnoprávně vyhrazené profesní označení.
• Může ho nést pouze osoba, která získala magisterský titul v oboru psychologie a absolvovala specializační vzdělání.
• Národní zdravotnický informační portál (NZIP) uvádí, že toto vzdělání trvá minimálně 3 roky a zahrnuje 750 hodin teorie, 1 500 hodin klinické praxe a 250 hodin vlastní psychoterapie.

Tento právní rámec byl účinný od 1. září 2018. Termín „psychoterapeut“ byl do Národní soustavy povolání zařazen až o měsíc později, 2. října 2018, což vedlo k krátkodobým právním nejasnostem. Dnes je situace jasná: pokud někdo v ČR nabízí služby jako „psychoterapeut“ v rámci zdravotnictví, musí splňovat tyto přísné akademické a praktické standardy.

Etymologie a odborné definice: Co znamená slovo?

Pojďme se podívat na původ slova. Termín „psychoterapie“ pochází z řečtiny. Slovo psyché původně znamenalo motýla, ale také duši ve významu životní síly. Slovo therapón znamenalo služebníka nebo pomocníka. Původně šlo tedy o proces podpory životní síly člověka.

Moderní čeští odborníci tuto definici rozšiřují. Prof. Jiří Kratochvíl z Masarykovy univerzity definoval psychoterapii jako „léčebné působení na nemoc, poruchu nebo anomálii“. Tato definice je však dnes kritizována, protože je příliš úzká a neodpovídá širokému pojetí zdraví podle WHO.

Jiná akademická definice z Masarykovy univerzity (IS MUNI, 2021) říká: Akademická definice psychoterapie: „Specifická činnost vybrané osoby zaměřená na určitý objekt k dosažení daných cílů se stanoveným průběhem, která je nebo byla uznávána jako psychoterapie odbornou veřejností.“

Tato definice zdůrazňuje, že psychoterapie je sociálně konstruovaný fenomén - je to aktivity, kterou uznává odborná komunita jako legitimní formu pomoci.

Praktický pohled NZIP a humanistický přístup

Národní zdravotnický informační portál (NZIP) nabízí definici, která kombinuje mezinárodní standardy s českou praxí. Říká, že psychoterapie je typ léčby využívající psychologické metody, typicky spočívající v pravidelné interakci (rozhovory, diskuse) mezi dospělými účastníky.

Cílem je zmírnit nebo vyléčit příznaky duševního onemocnění. Důležité je, že Terapeutický vztah je založen na interakci a rozhovoru. Psychoterapeut se nedrží pevného schématu a nevyřeší problémy klienta za něj. Naopak, doprovází jej na cestě k vlastnímu řešení.

Humanistický přístup, který zastává například psychoterapeut Jiří Růžička, vidí psychoterapii jako „cestu ke svobodě“. Tvrdí, že psychické onemocnění člověka „znesvobodňuje“ - úzkosti mu omezují svět, deprese brání v činnostech, vyhoření bere energii. Terapie má tedy za cíl vrátit člověku schopnost ovlivňovat svůj život a dosáhnout duševní pohody.

Metody a nástroje psychoterapie

Psychoterapie není jen „mluvící křeslo“. Jak uvádí odborník na psychoterapie-psycholog.eu, zahrnuje širokou škálu technik:

• Verbální metody: Dotazování, naslouchání, rekapitulování.
• Neverbální metody: Práce s dechem, hlasem, modulování tempa řeči.
• Práce s tělem: Některé směry integrují somatické prvky.

NZIP doplňuje, že tuto interakci mohou podpořit různá cvičení, která se liší podle použité psychoterapeutické metody. Tato pluralita přístupů odpovídá komplexitě lidského zdraví, tak jak ho definuje WHO.

Shrnutí: Proč je důležité znát definici?

Rozumění definici psychoterapie vám pomůže vybrat správného odborníka. Pokud hledáte někoho, kdo bude pracovat s vaším duševním zdravím v souladu s mezinárodními standardy a českým právem, hledejte certifikovaného psychoterapeuta se specializovanou způsobilostí. Zároveň mějte na paměti, že cílem není jen „vyléčit nemoc“, ale dosáhnout té „úplné pohody“, o které mluví WHO. Psychoterapie je proces, ve kterém jste aktivním partnerem, nikoliv pasivním příjemcem léčby.