Psychoterapie není jako běžná konzultace. Nejde o rychlé řešení, ani o to, aby vás terapeut „vylečil“ za jedno sezení. Je to proces, který se děje v čase - a ten čas je pečlivě naplánovaný. V České republice trvá většina sezení přesně 50 minut. Proč právě tolik? A proč se toto číslo objevuje u téměř každého terapeuta, ať už pracuje v Praze, Brně nebo Ostravě?

Proč právě 50 minut?

50 minut není náhoda. Je to výsledek desítek let praxe, experimentů a kompromisů. V minulosti terapeuti zkoušeli sezení delší - 60, 70, dokonce 90 minut. Ale brzy zjistili, že lidé se po 50 minutách už nejsou schopni hluboce pracovat. Mozek je jako sval - po určité době přestává efektivně zpracovávat informace. Příliš dlouhé sezení může vést k přetížení, únavě, nebo naopak k odporu. Příliš krátké sezení pak není dostatečné na to, aby se dospělo k nějakému významnému pochopení.

50 minut je ideální mezera mezi tím, co je potřeba, a tím, co je možné. Máte dost času, abyste se mohli otevřít, promluvit o tom, co vás trápí, zkusit nové pohledy, nebo si uvědomit něco, co jste dlouho potlačovali. Zároveň má terapeut 10 minut na přípravu na dalšího klienta, zápis poznámek, nebo jen na to, aby se oddechoval. Toto je klíčové. Terapeut není robot. Potřebuje čas, aby se mohl vrátit do vlastního stavu, aby nebyl vyčerpán a mohl být přítomen i při dalším sezení.

První sezení je jiné - často 70 minut

První sezení se často prodlužuje na 70 minut. Proč? Protože to není terapie. Je to seznámení. Jako když si najímáte nového lékaře. Chcete vědět, jestli vás tento člověk pochopí. Jestli se s ním můžete otevřít. Jestli se vám v něm budete cítit bezpečně.

Tady se nepracuje na problémech. Tady se zjišťuje, jestli je spolupráce vůbec možná. Terapeut se ptá: Co vás přivádí? Jaké jsou vaše očekávání? Co jste zkusili dříve? A vy se ptáte: Jak pracujete? Co vás čeká? Je to jako první schůzka - jenže o vašem vnitřním světě.

Někteří terapeuti, zejména ti z psychoanalytického nebo psychodynamického směru, považují toto první sezení za základní pilíř. Pokud se nesetkají, není možné začít. A proto jim 70 minut není příliš. Je to nutné.

Frekvence: Jednou týdně nebo jednou za 14 dní?

Čas mezi sezeními je stejně důležitý jako délka sezení. Většina lidí chodí jednou týdně. Proč? Protože to umožňuje, aby se věci zpracovávaly. Když se setkáte s terapeutem každý týden, máte čas na to, abyste si v mysli prohrabávali to, co jste si řekli. Můžete si všimnout, jak se vaše chování mění, jak se opakují staré vzory, nebo jak něco, co jste řekli minulý týden, vás nyní znovu překvapilo.

Některé osoby, zejména ty, které pracují na hlubších problémech, volí sezení jednou za 14 dní. To je vhodné, pokud máte dostatek času na zpracování, ale nechcete být příliš často v terapeutickém prostředí. Jiní, kteří procházejí krizí - například po smrti blízkého, rozvodu nebo ztrátě práce - mohou chodit dvakrát týdně. To je ale výjimka, ne pravidlo.

Preventivní terapie - když jen chcete mít prostor, jak si zpracovat týden - může být i jednou měsíčně. Ale to už není hluboká psychoterapie. Je to poradenství. A to je jiná věc.

Psychoterapie vs. poradenství: Jaký je rozdíl?

Není všechno psychoterapie. Mnoho lidí si myslí, že když půjdou k terapeutovi, budou mít 20 sezení, a pak bude všechno v pořádku. To není pravda. Záleží na tom, co potřebujete.

Poradenství je krátkodobé. Obvykle 1-6 sezení. Pracuje se na konkrétním problému: rozvod, ztráta práce, přesun do jiného města, problém s dítětem. Cílem je najít řešení, získat podporu, získat jasnější pohled. Není třeba se ponořovat do minulosti. Stačí přijít, promluvit, dostat návrh, jak dál.

Psychoterapie je jiná. Je to cesta do hloubky. Pracuje se na vzorcích, které se opakují od dětství. Na tom, proč se vždycky cítíte opuštění, když někdo přestane být blízko. Proč se vždycky ocitnete ve vztazích, kde jste na druhém místě. To nejde vyřešit za pět sezení. Potřebujete čas. Často 8-25 sezení. A někdy i stovky hodin.

Terapie traumatu, chronické deprese nebo poruch osobnosti není otázka několika týdnů. Je to rok, dva, někdy i déle. A každé sezení je kousek cesty. Ne každé sezení je přelom. Některá jsou jen kroky v tichosti.

Co se děje v těch 50 minutách?

Nejde o to, že terapeut vás poslouchá a pak vám řekne, co máte dělat. Nejde o to, že se vám něco „vysvětlí“. Většinou se děje něco jiného.

Prvních 10 minut je ticho. Nebo příběh o tom, jak jste se dnes cítili. Pak se začne zjišťovat, co se skrývá za tím, co říkáte. Možná řeknete: „Můj partner je neochotný.“ Ale terapeut se ptá: „A co kdyby nebyl neochotný, ale jen nevěděl, jak vám pomoci?“

Nebo se může stát, že vám připadá, že se všechno opakuje. Vždycky stejné vztahy. Stejné konflikty. Stejná citlivost. A terapeut vám ukáže: „Tohle se stalo, když jste byl malý. A dnes to děláte stejně.“

Ne každé sezení je dramatické. Některá jsou klidná. Některá jsou plná slz. Některá jsou jen o tom, jak jste se dnes cítili, když jste si koupili kávu a nikdo vám neřekl „Dobrý den.“

Je to jako hledání obrázku ve zmatku. Každé sezení je kousek, který se přidá. Až na konci uvidíte celý obraz - a často je to ten, který jste nečekali.

Co když potřebuji delší sezení?

Někteří lidé, zejména ti, kteří procházejí silnými traumaty nebo komplexními psychickými problémy, cítí, že 50 minut nestačí. Cítí, že se v nich něco nashromáždilo, a potřebují více času, aby to mohli vypustit.

Toto je platný pocit. A někteří terapeuti ho respektují. V některých případech se může dohodnout na delším sezení - například 80 nebo 90 minut - ale jen výjimečně. A jen pokud je to součástí dlouhodobého plánu.

Problém je v tom, že delší sezení mohou vést k přetížení. Když se všechno vypustí najednou, nemáte čas to zpracovat. A pak se cítíte ještě hůř. Proto je lepší pracovat pomalu, krok za krokem. I když to zní frustrující. Ale je to bezpečnější.

Cena a pravidla: Proč je zrušení důležité?

Sezení stojí mezi 1 600 Kč a 80 eury. Cena závisí na zkušenosti terapeuta, místě a typu terapie. Ale všichni mají stejné pravidlo: pokud sezení zrušíte méně než 48 hodin předem, musíte zaplatit plnou cenu.

To není kvůli penězům. Je to kvůli respektu. Když se domluvíte na sezení, terapeut si na to čas vyhradí. Nenaplní ho jiným klientem. Nepůjde na dovolenou. Nepůjde na schůzku. Nechá si čas volný - a to je důležité. Když zrušíte, zničíte ten prostor. A pro terapeutický proces je důležité, aby se všechno dělo v rámci jasných pravidel.

První sezení je také příležitostí, aby se dohodli na tom, jak budou pracovat. Kdo co dělá? Kdo je zodpovědný za co? Co se stane, když se něco změní? To všechno se řeší v prvních týdnech. A to je část terapie. Nejen to, co říkáte. Ale jak se chováte.

Je 50 minut dostatečně efektivní?

Ano. Studie ukazují, že účinnost psychoterapie se vyrovnává účinnosti léků. A to při použití jen 50 minut týdně. Není potřeba více. Potřebujete pravidelnost, ne délku. Potřebujete spojitost, ne dramatické sezení.

Úspěch terapie neznamená, že se váš problém zcela vytratí. Znamená to, že přestanete s ním tolik trpět. Znamená to, že najdete způsob, jak s ním žít. Znamená to, že se vám začne zdát, že to, co vás dříve rozpadalo, už vás nezničí.

50 minut je tedy nejen standard. Je to věda. Je to zkušenost. Je to způsob, jak pomoci lidem, aniž by je přetížili. A to je to, co dělá psychoterapii silnou - ne délka, ale kvalita času, který se věnuje.