V českém školství Spolupráce učitelů a terapeutů představuje systematický proces, který má za cíl překlenout rozdíly mezi klinickým a školním prostředím a zajistit jednotnou podporu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Právní rámec a povinnosti
Od roku 2016, po novelizaci zákona č. 561/2004 Sb., je každá škola povinna vypracovat individuální vzdělávací plán (IVP) pro žáky se SVP. Dokumentace se provádí podle vyhlášky č. 73/2005 Sb. a od 1. 9. 2021 je nutné zaznamenávat ve Národním informačním systému vzdělávání (NISV). Tyto zákonné základy zajišťují transparentnost a umožňují školnímu školnímu psychologovi koordinovat odborníky, učitele i rodiče.
Klíčové role a kompetence
Úspěšná spolupráce vyžaduje jasně definované kompetence:
- Školní psycholog - prostředník mezi rodinou, učitelem a terapeutem, organizátor koordinačních schůzek.
- Speciální pedagog - adaptuje výukové materiály a podporuje inkluzivní metody.
- Psychoterapeut - přináší terapeutické techniky (např. adlerovský přístup), které je třeba přizpůsobit třídnímu prostředí.
- Učitel - implementuje konkrétní opatření v každodenní výuce a sleduje progres.
Prof. PhDr. Jana Švecová (2021) uvádí, že bez pravidelné zpětné vazby „dochází k devalvaci terapeutických postupů u 63 % žáků.“ Proto je komunikace hlavním pilířem.
Pět metodických pilířů spolupráce
Podle materiálů MASU (2017) a Národního ústavu pro vzdělávání (2021) se spolupráce opírá o:
- Společné stanovení měřitelných cílů (např. snížení chyb při čtení o 40 % během 6 měsíci).
- Vytvoření plánu podpůrných opatření (PLPP) podle metodiky NÚV (2019).
- Pravidelné koordinační schůzky minimálně jednou za čtvrtletí s kompletní dokumentací.
- Mapování příčin obtíží prostřednictvím rozhovorů s rodiči a žáky.
- Implementaci konkrétních technik - např. nácvik sociálních dovedností nebo emocionální imaginace.
Tyto kroky zajišťují, že každý aktér rozumí nejen svým úkolům, ale i tomuto, jaký dopad má jeho práce na celkový výsledek.
Praktický 7‑krokový plán
Pro reálnou implementaci lze použít osvědčený rámec (NÚV, 2021):
| Krok | Popis | Časová náročnost |
|---|---|---|
| 1 | Počáteční diagnostický rozhovor (všichni zúčastnění) | 90 min |
| 2 | Stanovení 3‑5 měřitelných cílů s harmonogramem | 30 min |
| 3 | Výběr maximálně 2 klíčových terapeutických technik | 20 min |
| 4 | Krátké týdenní konzultace během výuky | 15‑20 min |
| 5 | Protokol pro sledování progresu (indikátory) | 10 min |
| 6 | Zapojení rodičů minimálně jednou za měsíc | 30 min |
| 7 | Čtvrtletní hodnocení a korekce plánu | 45 min |
Studie exkluzivně provedená na Univerzitě Palackého (2022) ukázala, že tento model zvyšuje efektivitu spolupráce o 41 % a snižuje počet neúspěšných intervencí o 28 %.
Digitální podpora a NISV
Od roku 2022 probíhá pilot e‑PLPP v 150 školách. Platforma umožňuje sdílet data v reálném čase mezi terapeutem a učitelem. Úspěšnost testování dosáhla 83 % (MŠMT, září 2023). Doporučené kroky:
- Založit účet v NISV a napojit e‑PLPP modul.
- Vytvořit šablonu pro denní záznamy (např. 5‑bodový protokol).
- Školit učitele v používání analytických nástrojů (grafy progresu, alarmy).
Digitalizace řeší hlavní slabinu - nedostatek času. V projektech EU 2020‑2023 byly zavedena týmová koordinační hodiny, které zlepšily komunikaci ve 62 % škol.
Časté problémy a jak je řešit
Na základě průzkumu NÚV (2022) jsou nejčastější bariéry:
| Problém | Frekvence | Navrhované řešení |
|---|---|---|
| Nesoulad terminologie | 57 % | Vytvořit společný glosář během úvodní schůzky. |
| Různé představy o cílech | 49 % | Stanovit SMART cíle a nechat je schválit všemi stranami. |
| Nedostatek času | 82 % | Zapojit týmy do 15‑minutových „quick‑check“ během rozvrhu. |
| Neznalost školních pravidel terapeuta | 38 % | Požadovat úvodní školení o vyhláškách a interních směrnicích. |
Klíčové je také pravidelné školení - certifikovaný kurz „Spolupráce ve vzdělávacím procesu“ (48 h) zvyšuje výkonnost o 41 % (Mansio.cz, 2022).
Příklady úspěšných škol
Základní škola v Brně‑Bohunicích nasadila týdenní 10‑minutové konzultace a během 9 měsíci snížila výpadky výuky o 55 % u žáků s emocionálními poruchami. Naopak základna v menší obci ukázala, že plán zaslaný psychologem (15 stránek) byl prakticky neproveditelný - učitelé uvádějí, že takové dokumenty potřebují zkrácení a kontextuální úpravu.
Tyto případové studie naznačují, že úspěch závisí na:
- Jasné strukturování a stručnost plánů.
- Pravidelný a krátký kontakt mezi profesionály.
- Zapojení rodičů jako partnerů v řešení.
Doporučené další kroky
Pokud chcete zavést nebo vylepšit spolupráci na vaší škole, postupujte takto:
- Ověřte, že máte k dispozici školního psychologa a speciálního pedagoga.
- Naplánujte úvodní diagnostický rozhovor (90 min) se všemi zúčastněnými.
- Vytvořte spolupráci s učiteli dle 7‑krokového plánu.
- Zapojte digitální nástroje - e‑PLPP a NISV.
- Organizujte pravidelné týdenní „quick‑check“ a čtvrtletní revize.
- Zařiďte školení pro učitele (minimum 10 hodin komunikace s terapeutem).
- Monitorujte výstupy - sledování chyb, docházky, sociální interakce.
Pravidelný monitoring a otevřená komunikace zajistí, že terapeutické techniky přetvoříte v konkrétní výukové aktivity, které fungují přímo ve třídě.
Jak často by měla probíhat koordinační schůzka?
Ideální frekvence je jednou za čtvrtletí, doplněná týdenními 10‑15 minutovými „quick‑check“ během vyučování.
Kdo odpovídá za tvorbu PLPP?
Za PLPP nese společnou odpovědnost školní psycholog, speciální pedagog a učitel předané v rámci koordinačního týmu.
Co dělat, když je plán příliš rozsáhlý?
Zkrátit jej na nejdůležitější 2‑3 zásady, použít grafické šablony a zajistit, aby byl prakticky proveditelný ve třídě.
Jaké digitální nástroje jsou vhodné?
e‑PLPP modul v NISV, jednoduché tabulky Google Sheets sdílené s oprávněním a aplikace pro sledování chování (např. ClassDojo s exportem dat).
Kde získat školení pro učitele?
Kurzy nabízejí MŠMT, Masarykova univerzita (program „Spolupráce ve vzdělávacím procesu“) a soukromé poskytovatelé jako Mansio.cz.
