WHO definuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Tato definice, která pochází z roku 1948, je stále aktuální - a dnes víme, že duševní zdraví není jen vedlejším tématem zdravotní péče, ale jejím jádrem. Když pandemie covidu-19 v roce 2020 způsobila nárazové zvýšení depresí a úzkostí o 25 procent, Světová zdravotnická organizace připomněla: „Život každého se dotýká někoho s psychickými problémy.“ A přesto stále většina vlád ignoruje tento fakt.
Co WHO skutečně říká o duševním zdraví?
WHO nejen sleduje data - vytváří strategie. Podle jejích vlastních odhadů trpí duševním onemocněním jeden z deseti lidí na světě. To je více než 800 milionů lidí. A přesto v zemích s nízkými příjmy má jen 12 % lidí s psychózou přístup k léčbě. Ve vyspělých zemích je to přes 70 %. Tento rozdíl není náhodný. Je důsledkem systémového zanedbávání.
WHO vyzývá státy k zvýšení investic do duševního zdraví. Ať už jde o rozpočet zdravotnictví nebo mezinárodní pomoc - aktuálně se na duševní zdraví vydává jen 2 % zdravotnických rozpočtů. Méně než 1 % mezinárodní pomoci jde na tuto oblast. To je jako kdyby jste se snažili vyléčit zlomenou nohu jenom pomocí obvazů, ale nechali byste zlomeninu nevyšetřenou.
Proč je duševní zdraví ekonomický problém?
Nejde jen o lidské trápení. Duševní onemocnění stojí světovou ekonomiku 10 miliard dolarů ročně. To je náklad na ztracené pracovní dny, nižší produktivitu, vyšší náklady na zdravotní péči a sociální podporu. Ale zároveň: každé 10 % zlepšení duševního zdraví přinese 0,4 % nárůst HDP. To znamená, že investice do duševního zdraví nejsou nákladem - jsou ziskem.
Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA) potvrzuje: správné řízení psychosociálních rizik na pracovišti není jen morální povinností. Je to zákonný požadavek podle směrnice 89/391/EHS. Firmy, které podporují psychické zdraví zaměstnanců, mají nižší absenci, nižší turnover a vyšší kvalitu práce. A to všechno lze dosáhnout třemi základními kroky: identifikace rizik, jejich odstranění nebo zmírnění, a vzdělávání zaměstnanců, jak s nimi pracovat.
Péče o duševní zdraví: od hospitalizace k zotavení
Tradiční systém - kde duševně nemocní jsou „vysíláni“ do psychiatrických oddělení - je zastaralý. WHO prosazuje přístup založený na primární péči. To znamená, že péče o duševní zdraví má být součástí každého lékařského příjmu, ne jen specializovaného oddělení. Všeobecný lékař by měl být schopen rozpoznat příznaky úzkosti, depresivního stavu nebo poruchy spánku - a poskytnout první podporu.
Model WHO pyramidy péče o duševní zdraví ukazuje, že nejlepší výsledky dávají systémy, které kombinují fyzické a duševní péči. Když má člověk diabetickou nohu a zároveň depresi, neměl by být léčen dvěma oddělenými týmy. Měl by být léčen jako celek.
Na toto zaměřuje i iniciativa QualityRights. Tato sada 14 školicích a poradenských modulů pomáhá zemím přestat vnímat duševně nemocné jako „nebezpečné“ nebo „nekompetentní“. Místo toho se zaměřuje na zotavení, lidská práva a včasné zásahy. Například v Nigérii nebo Filipínách už byly v rámci QualityRights přepracovány psychiatrické služby tak, že pacienti získávají větší kontrolu nad svou léčbou.
Stigma - největší překážka
Největší překážkou přístupu k péči není nedostatek léků. Je to stigma. Lidé se nechtějí přiznat k úzkosti, protože se bojí, že je budou považovat za „slabé“. Ženy s duševním onemocněním často utrpí násilí - včetně nucené sterilizace nebo antikoncepce - když jsou v ústavní péči. WHO to nazývá porušením základních lidských práv. A to nejde jen o zemích třetího světa. I v Česku, ve Francii, v USA se lidé skrývají, protože se bojí být odsouzeni.
Francie v září 2023 oznámila, že od roku 2024 bude hradit léčbu duševních problémů plně - stejně jako fyzické nemoci. To je krok ve správném směru. Ale není to vše. Potřebujeme změnu v hlavách. Potřebujeme, aby rodiče mluvili se svými dětmi o úzkosti. Potřebujeme, aby zaměstnavatelé neříkali „přijď, když budeš lepší“, ale „přijď, když potřebuješ podporu“.
Co můžeš udělat teď?
Nečekáš na vládu? Nečekáš na WHO? Můžeš začít hned teď.
- Pokud jsi zaměstnavatel: přidej do pracovních podmínek psychologickou podporu. Nenechávej lidí pracovat v prostředí, kde se bojí mluvit o stresu.
- Pokud jsi rodič: mluv o emocích s dětmi. Neříkej „nenechávej se“, řekni „co se děje?“
- Pokud jsi student nebo pracovník: nepředstírej, že všechno máš pod kontrolou. Hledání pomoci není známkou slabosti - je to známkou odvahy.
WHO říká: duševní zdraví není jen téma pro lékaře. Je to téma pro každého. Pro školy, pro firmy, pro politiky, pro rodiny. A nejlepší zpráva? Změna není nákladná. Stačí začít mluvit. Stačí poslouchat. Stačí neříkat „to je jen v hlavě“.
Co je v plánu?
WHO pracuje na aktualizaci svých strategií v souladu s „třemi miliardami“ - cílem, který má zlepšit zdraví pro tři miliardy lidí do roku 2030. To zahrnuje:
- Zvýšení přístupu k duševní péči v zemích s nízkými příjmy
- Integraci duševního zdraví do primární péče
- Ukončení násilí a diskriminace lidí s duševním onemocněním
- Podporu prevence v školách a na pracovištích
Francie, Švédsko, Kanada - tyto země už začaly. A co Česko? Když se podíváš na rozpočet, vidíš, že se většina peněz stále vydává na léčbu v nemocnicích, ne na prevenci. A to je problém. Nejsme v roce 1980. Je čas přemýšlet jinak.
Proč WHO říká, že duševní zdraví je součástí „Zdraví pro všechny“?
WHO považuje duševní zdraví za základní součást celkového zdraví. Bez duševní pohody nemůže být tělesné zdraví plně účinné. Lidé s depresí nebo úzkostí často zanedbávají fyzickou péči - přestávají brát léky, jíst zdravě nebo cvičit. To vede k většímu riziku srdečních onemocnění, cukrovky nebo obezity. Proto WHO považuje duševní zdraví za klíčový prvek strategie „Zdraví pro všechny“ - aby se zdraví neřešilo jen částmi, ale jako celek.
Jaký je rozdíl v přístupu k duševní péči mezi vyspělými a chudšími zeměmi?
V zemích s vysokými příjmy má přes 70 % lidí s psychózou přístup k léčbě. Ve zemích s nízkými příjmy je to jen 12 %. Důvod? Chybí lékaři, léky, infrastruktura a finanční podpora. V některých zemích je na duševní zdraví vyčleněno méně než 1 % zdravotnického rozpočtu. V některých zemích neexistuje žádný systém, který by pomáhal lidem s úzkostí nebo depresí - jen vězení nebo výkřiky „budiž Bůh s tebou“.
Proč je investice do duševního zdraví výhodná pro firmy?
Firmy, které podporují duševní zdraví zaměstnanců, mají o 20-30 % nižší absenci a o 15 % nižší turnover. Pracovníci jsou produktivnější, kreativnější a méně zranitelní vůči stresu. Každý dolar vložený do programů podpory duševního zdraví přináší až 4 dolarů návratu v podobě lepší produktivity a nižších nákladů na zdravotní péči a náhradníky.
Co je QualityRights a jak funguje?
QualityRights je iniciativa WHO, která pomáhá zemím přestavit systém péče o duševní zdraví. Místo toho, aby lidé byli „vyléčeni“ v izolaci, se zaměřuje na jejich zotavení v komunitě. Nabízí školení pro lékaře, sociální pracovníky i samotné pacienty. Cílem je, aby každý člověk měl právo na soukromí, souhlas s léčbou a účast ve vlastní péči. V Nigérii například v důsledku QualityRights přestaly psychiatrické nemocnice používat řetězy - a začaly poskytovat psychologickou podporu a sociální začlenění.
Proč je duševní zdraví součástí udržitelného rozvoje (SDG)?
Cíl 3 SDG - „Zajištění zdravého života a podpora dobrého zdraví pro všechny věkové skupiny“ - zahrnuje duševní zdraví jako základní prvek. Bez duševního zdraví nemůže být zajištěna kvalitní vzdělávání, rovnost pohlaví, udržitelná ekonomika ani mír. Lidé s neřešenými psychickými problémy často nemohou pracovat, vychovávat děti nebo se zapojit do společnosti. To způsobuje kruhový efekt - chudoba, izolace, násilí. WHO proto považuje duševní zdraví za klíč k dosažení všech cílů udržitelného rozvoje.
Kam jít dál?
Není to problém, který vyřešíš jedním zákonem. Je to problém, který vyřešíš každým dnem - když mluvíš o svém stresu, když podpoříš kolegu, když nezamítnuš někoho, kdo říká „nemám to pod kontrolou“. WHO neřeší duševní zdraví za tebe. Ale dává nástroje. A základní nástroj? Znění: „Není to všechno v hlavě. Je to v každém z nás.“
