Když hledáte psychoterapeuta, nejde jen o to, kdo vás slyší. Jde o to, kdo má právo a schopnost vám pomoci. V České republice se v posledních letech změnila pravidla, jak se stát skutečně kvalifikovaným odborníkem. A to nejen z papírů, ale z praktických zkušeností, které trvají roky.
Ne každý, kdo říká, že je psychoterapeut, jím skutečně je. Od roku 2024 je v ČR zaveden třístupňový systém psychoterapeutické péče, který jasně rozlišuje, kdo může dělat co. Na prvním stupni - systematická psychoterapie - mohou pracovat pouze ti, kdo absolvovali kompletní, státem uznávaný výcvik. To znamená: nejen magisterský titul, ale i atestaci v klinické psychologii nebo psychiatrii, následovanou pětiletým výcvikem, který zahrnuje stovky hodin supervize a praxe s pacienty.
Na druhém stupni - psychoterapeutické konzultace - mohou pracovat i jiní zdravotníci, jako jsou sestry nebo adiktologové, kteří absolvují zkrácený certifikovaný kurz. Ale to není psychoterapie ve smyslu hluboké, dlouhodobé práce s duševními poruchami. Je to podpora, která pomáhá při krizích, ale ne řeší kořeny problémů.
Kvalitní psychoterapeut v ČR má pět klíčových věcí za sebou:
Ti, kdo to všechno absolvovali, se mohou jmenovat plně kvalifikovaný psychoterapeut. A to je ten, kdo byste měli hledat, když potřebujete hlubokou, dlouhodobou pomoc.
Proč to trvá až 8 let od magistratury, než někdo může pracovat samostatně? Protože psychoterapie není jako výběr nového telefonu. Chyba v terapii může poškodit člověka navždy. Výcvik proto musí být důkladný. Každý budoucí psychoterapeut musí absolvovat vlastní terapii - to znamená, že musí prožít proces, který pak bude poskytovat jiným. Musí mít stovky hodin supervize - tedy pravidelné poradenství s kvalifikovaným terapeutem, který ho sleduje, jak pracuje s pacienty. A musí mít zkušenosti s různými typy poruch: od úzkostných stavů přes depresi, traumata, poruchy příjmu potravy až po osobnostní poruchy.
Finančně to stojí. Průměrný výcvik stojí 325 000 Kč. A to je jen za výuku. Navíc je třeba platit za vlastní terapii, supervizi, materiály, účast na seminářích. Mnoho lidí musí pracovat ve dne a chodit na výcvik večer. A ani to není všechno - míst v supervizních skupinách je málo, takže čekáte roky, než se dostanete do skupiny.
Ve Velké Praze je na 5 000 obyvatel jeden plně kvalifikovaný psychoterapeut. Na venkově je to 1 na 25 000. To není chyba lidí - je to systémový problém. Výcviková centra jsou většinou v Praze, Brně nebo Ostravě. Lidé z Malé Černousy nebo Kroměříže nemají možnost jet každý týden do hlavního města. A i kdyby mohli, nemají finanční prostředky.
Nový třístupňový model se snaží to změnit. Psychoterapeutické konzultace mohou poskytovat i sestry nebo adiktologové s příslušným výcvikem. To by mělo zvýšit dostupnost. Ale to neřeší hlubokou psychoterapii. A pokud nebude větší financování z veřejného zdravotního pojištění, tak i tyto konzultace budou pro mnohé nedostupné.
Na internetu najdete stovky lidí, kteří se nazývají „psychoterapeuti“. Někteří mají jen krátký kurz z internetu, jiní mají titul z jiné země, který v ČR neplatí. A někteří vůbec nemají žádné vzdělání - jen se učili z knížek a říkají si, že „vědí, jak pomoci“.
Nezapomeňte: v ČR neexistuje žádný veřejný seznam všech „psychoterapeutů“. Ale existuje seznam akreditovaných výcviků a způsobilých odborníků na stránkách Institutu pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků (IPVZ) a České asociace pro psychoterapii (ČAP). Pokud vás někdo učí, že je „certifikovaný“, zeptejte se: Který výcvik jste absolvovali? Je schválený Ministerstvem zdravotnictví?
Nikdy nevěřte slovům jako „kouzelná technika“, „výjimečný dar“ nebo „vyřeším to za 3 sezení“. Kvalitní psychoterapie není rychlá. Je to proces, který trvá měsíce, často roky. A ten, kdo to slibuje, buď neví, o čem mluví, nebo vás chce využít.
Nejdřív se podívejte na jeho vzdělání. Pokud říká, že je „psychoterapeut“, požádejte o dokument o absolvování akreditovaného výcviku. Pokud nemá, nechte to být.
Držte se těch, kdo:
První sezení je test. Není třeba se rozhodnout hned. Ale pokud vás terapeut neptá, co cítíte, nebo vás hned chce „vyléčit“, je to varovný signál. Kvalitní terapeut neřeší vaše problémy za vás. Pomáhá vám je pochopit.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje, že do roku 2026 bude počet kvalifikovaných psychoterapeutů v ČR o 40 % vyšší. A čekací doba na terapii se má snížit z 9 měsíců na 4. To je dobré. Ale jen pokud bude větší investice do zdravotnictví. Pokud budou psychoterapeutické konzultace poskytovány jen těm, kdo si je mohou dovolit, tak se jen přesune problém - nevyřeší se.
Největší chybou je nedostatek supervizorů. Bez nich nemůže nový terapeut rostout. A v ČR chybí přibližně 30 % těch, kdo by mohli učit. To znamená: i když budete mít všechno vzdělání, můžete čekat roky, než se dostanete do supervizní skupiny.
Nemusíte čekat 5 let, než najdete plně kvalifikovaného terapeuta. Pokud potřebujete pomoc hned, můžete začít s psychoterapeutickými konzultacemi - ty poskytují sestry nebo adiktologové s certifikací. To není plná psychoterapie, ale může vám pomoci přežít krizi, najít cestu a získat odvahu hledat hlubší pomoc.
Nezapomeňte: vaše duševní zdraví není luxus. Je to základ. A kvalitní psychoterapeut není náhodný výběr - je to výsledek dlouhého, náročného, drahého vzdělávání. Když najdete někoho, kdo to všechno absolvoval, máte štěstí. A je to ten, kdo vás opravdu může pomoci.
Ne. Psychoterapeutem se můžete stát i s magisterským titulem z psychologie. Stačí absolvovat atestaci v klinické psychologii a následně kompletní psychoterapeutický výcvik schválený Ministerstvem zdravotnictví. Lékaři (psychiatři) mohou také být psychoterapeuty, ale jejich cesta začíná lékařským vzděláním. Oba přístupy jsou platné, jen jiné.
Ano - ale jen v určitých případech. Pokud máte krátkodobou krizi, stres nebo potřebujete podporu, psychoterapeutické konzultace od certifikované sestry nebo adiktologa mohou být užitečné. Ale pokud máte hluboké, dlouhodobé problémy - jako úzkost, trauma, depresi nebo osobnostní poruchu - potřebujete plně kvalifikovaného psychoterapeuta s atestací a pětiletým výcvikem. Krátké kurzy nevyučují hluboké terapeutické techniky.
Protože je to komplexní proces, který zahrnuje teoretickou výuku, vlastní terapii (minimálně 100 hodin), supervizi (stovky hodin), praxi s pacienty a státní zkoušku. Výcviky nejsou hračky - jsou to vysokoškolské programy s vysokými nároky. Navíc se nekryjí z veřejného zdravotního pojištění, takže platíte z vlastní kapsy. Průměrná cena je 325 000 Kč, ale některé programy stojí i 400 000 Kč.
Zeptejte se na název výcvikového programu a zkontrolujte ho na stránkách Institutu pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků (IPVZ) nebo České asociace pro psychoterapii (ČAP). Pokud výcvik není v jejich seznamu, není státem uznávaný. Nikdy nevěřte jen slovům - požádejte o potvrzení. Kvalitní terapeut si neváží tajemství - chce, abyste věděli, co dělá.
Nezáleží na titulu, ale na kvalifikaci. Psycholog s atestací a plným psychoterapeutickým výcvikem je stejně kvalifikovaný jako psychiatr s tím samým výcvikem. Psycholog se zaměřuje na psychologické procesy - myšlenky, emoce, vztahy. Psychiatr má lékařské vzdělání a může předepisovat léky, ale pokud se specializuje na psychoterapii, pracuje stejně jako psycholog. Vyberte toho, kdo má nejvíce zkušeností s vaším problémem, ne ten, kdo má „vyšší“ titul.
Napsat komentář