Kognitivní trénink a kompenzační strategie při deficitu pozornosti (ADHD)

Kognitivní trénink a kompenzační strategie při deficitu pozornosti (ADHD)

Deficit pozornosti (často označovaný jako ADHD nebo ADD) je neurovývojová porucha, která postihuje schopnost soustředit se, plánovat a kontrolovat impulzy. V posledních dvou desetiletích se terapie posunula od čistě farmakologické léčby k komplexním přístupům, kde kognitivní trénink a kompenzační strategie hrají hlavní roli.

Co přesně znamená deficit pozornosti?

Deficit pozornosti zahrnuje tři hlavní dimenze: nesoustředěnost, impulzivita a hyperaktivita. U dospělých se často projeví jako zapomínání úkolů, časté přerušování a potíže s organizací. Klinické hodnocení provádějí psychologové nebo neurologové pomocí testů jako Continuous Performance Test (CPT) nebo neuropsychologických baterií.

Jak funguje kognitivní trénink?

Kognitivní trénink je cílený program, který systematicky posiluje slabé kognitivní funkce - paměť, exekutivní funkce, vizuálně‑prostorové dovednosti a samozřejmě pozornost. Od 90. let se přesunul od papírových úkolů k počítačovým platformám, např. Happy Neuron, Mentem nebo Neurop 3. Tyto programy používají adaptivní algoritmy - obtížnost se zvyšuje jen tehdy, když pacient úspěšně zvládne předchozí úroveň.

Podle studie Medalia et al. (1998) dosáhl experimentální soubor pacientů po 8 týdnech tréninku průměrného zlepšení v CPT o 15 % (p < 0,03). Důležitý je pravidelný režim: 2‑3 krát týdně, 30‑45 minut každá seance.

Kompenzační strategie - co to je a proč jsou důležité?

Kompenzační strategie jsou praktické techniky, které pomáhají „obejít“ zbylé slabiny. Patří sem:

• Vizualizace úkolů (např. seznamy v aplikaci Todoist).
• Time‑boxing - rozdělení času do bloků (Pomodoro metoda).
• Externí připomínky (alarmy, sticky notes).
• Fyzické pomůcky (fidget spinners, kuličkové míčky) ke snížení impulzivity.
• Scénář‑based cvičení - např. objednání zmrzliny, aby se trénovaly sociální a organizační schopnosti.

Výzkum RS Kompas ukazuje, že pacienti, kteří kombinují trénink s těmito strategiemi, zvyšují úspěšnost v reálném životě o 68 %.

Praktický plán - od vyšetření po domácí cvičení

1. Komplexní vyšetření: neuropsycholog provede testy (CPT, WAIS‑IV, Stroop test) a stanoví profil deficitu.
2. Individuální plán: na základě výsledků psycholog určí počet sezení (často 3‑5× týdně) a výběr vhodných programů (Mentem, Happy Neuron atd.).
3. Úvodní fáze (4‑6 týdnů): zaměřeno na základní pozornost a pracovní paměť, cvičení trvají 20‑30 min.
4. Střední fáze (7‑12 týdnů): přidávají se exekutivní úkoly, plánování a logické myšlení; obtížnost se zvyšuje automaticky.
5. Domácí trénink: pacient obdrží sadu úkolů propojených s každodenními situacemi (např. nákup v supermarketu). Důležitá je motivace - terapeut často sleduje pokrok na dálku a posílá zpětnou vazbu.
6. Kontrolní vyšetření po 6 a 12 týdnech: opakování původních testů, vyhodnocení změn a úprava plánu.

Podle MSRehab (2021) je průměrná doba potřebná k osvojení základních kompenzačních technik 4‑6 týdnů. Největší překážkou je nedostatečná motivace - 63 % pacientů uvádí, že po několika týdnech cítí únavu a chybí jim podpora.

Výsledky a srovnání s farmakoterapií

Prof. MUDr. Jiří Beneš (Neurologická klinika 1. LF UK) v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že kombinace tréninku s methylfenidátem zvýšila celkovou efektivitu terapie o 40 %. Opačný názor má MUDr. Tomáš Vlček, který varuje před neindividualizovaným tréninkem - může být demotivující a neúčinný.

Tipy pro úspěšný trénink a časté chyby

• Stanovte realistické cíle. Začínáte s 15 minuty a postupně navyšujte.
• Zapojte sociální podporu. Skupinové sezení (např. úterý 14:15) zvyšuje úspěšnost o 22 % (ERGO Aktiv).
• Monitorujte pokrok. Využijte online dashboardy v Mentem nebo Happy Neuron.
• Vyhýbejte se přetížení. Příliš vysoká obtížnost vede k 52 % selhání (studie Institut pomoci při poškození mozku).
• Kombinujte s fyzickou aktivitou. 76 % uživatelů, kteří cvičili i sport, hlásí lepší soustředění.

Nejčastější chyba - přestat po několika týdnech. Studie ERGO Aktiv (2023) ukazuje, že 54 % pacientů, kteří program nedokončili, nevidí žádné zlepšení.

Budoucnost kognitivního tréninku v ČR

Trh roste 8,3 % ročně a do roku 2027 by mohl dosáhnout 210 mil. Kč (ČSAP 2023). Dva hlavní trendy jsou telemedicína a AI‑personalizace - 32 % poskytovatelů už využívá AI pro dynamické nastavení obtížnosti (2023 vs. 8 % v 2020). Projekt „Kognice pro všechny“ (Ministerstvo zdravotnictví) poskytuje dotace pro 15 000 pacientů ročně, což výrazně zvyšuje dostupnost.

Protože 41 % mobilních aplikací na trhu postrádá klinické důkazy, je dobré volit ověřené programy jako Mentem nebo Happy Neuron, které mají 95 % pokrytí funkcí podle ČASOK (2022).

Rychlý přehled - co si odnést

• Kognitivní trénink je vědecky podložený doplněk k medikaci.
• Pravidelnost (2‑3 × týdně, 30‑45 min) je klíčová.
• Kompenzační strategie pomáhají přenést dovednosti do každodenního života.
• Komplexní plán zahrnuje vyšetření, individuální cíl, domácí cvičení a kontrolní hodnocení.
• Doporučuje se kombinovat s farmakoterapií u těžších forem ADHD.