Může být můj terapeut můj přítel? Hranice a etika terapeutického vztahu

Může být můj terapeut můj přítel? Hranice a etika terapeutického vztahu

Rozhodnutí, zda může být terapeut osoba, která poskytuje psychoterapeutické služby a má za úkol podporovat duševní zdraví klienta, vaším přítelem, zní jednoduchě, ale v praxi se skrývá spousta etických a profesionálních otázek. Článek rozkládá, co říkají české i mezinárodní kodexy, jaký je rozdíl mezi boundary crossing a boundary violation, a kdy už přátelství může ohrozit terapeutickou alianci.

Co vlastně znamená terapeutický vztah?

Terapeutický vztah je profesionální spolupráce, ve které jsou role jasně vymezené: terapeut poskytuje odbornou podporu a klient do vztahu vkládá důvěru. Asymetrie je základ - terapeut má odborné znalosti a odpovědnost, klient se spoléhá na tento rámec (Psychologie.cz, 2023). V rámci Etického kodexu soubor pravidel definovaných Českou komorou psychologů a mezinárodními organizacemi se uvádí, že vztah musí zůstat výhradně terapeutický a nesmí přecházet do přátelského, partnerského ani sexuálního charakteru, a to i po ukončení terapie.

Hranice: kde končí terapie a začíná přátelství?

Etický kodex stanovuje, že setkání mají probíhat v terapeutické místnosti nebo přes domluvené konzultace. Jakýkoli kontakt mimo tyto podmínky - například pozvánka na rodinný večírek či společná sportovní aktivita - je považován za porušení profesionální vzdálenosti. Důvod je jednoduchý: zachování objektivity a ochrana klienta před možným ekonomickým, emočním nebo sexuálním zneužitím.

Rozlišení: boundary crossing vs. boundary violation

Podle Gromesové (2019) a Wosketa (1999) se rozlišují dva druhy překročení hranic:

• Boundary crossing - mírné odchylky, které mohou podpořit terapeutický proces (např. krátká sdílená zkušenost, pokud to klient žádá a má terapeutický cíl).
• Boundary violation - závažné porušení, kdy se terapeut dopouští chování, které ohrožuje integritu vztahu (např. pravidelná setkání mimo terapii, poskytování osobních rad unrelated to therapy).

Rozpoznat, kde končí první možnost a začíná druhá, je klíčové a často závisí na konkrétním terapeutickém přístupu.

Jak se liší přístupy k hraním?

Různé škály terapie mají odlišné normy:

Tabulka ukazuje, že i když je přístup odlišný, základní princip - chránit terapeutickou alianci - zůstává stejný.

Duální role a konflikt zájmů

Duální role nastává, když terapeut a klient mají mimo terapii i jiný vztah (např. kamarádi, kolegové). Etický kodex výslovně zakazuje takové situace, ledaže by šlo o párovou nebo rodinnou terapii, kde jsou role součástí terapeutického rámce. Pokud terapeut přijme roli „přítele“, vzniká konflikt zájmů: terapeut může neúmyslně upřednostňovat osobní vztah před objektivními terapeutickými rozhodnutími.

Jak by měl terapeut nastavit hranice na první sezení?

Odborníci (SUR, 2023) doporučují během první konzultace:

1. Vysvětlit, co zahrnuje terapeutický kontrakt - časové rámce, frekvenci, způsob komunikace a pravidla ohledně soukromých kontaktů.
2. Seznámit klienta s informovaným souhlasem a možností podat stížnost.
3. Ujasnit, co je považováno za boundary crossing a jak se s tím zachází.

Transparentnost na začátku pomáhá předcházet nedorozuměním a posiluje důvěru.

Co říkají data a zkušenosti klientů?

Podle průzkumu Asociace českých a slovenských psychologů (2022) je porušení hranic druhým nejčastějším důvodem pro ukončení terapie (28 %). Naopak 87 % respondentů uvedlo, že by terapii ukončili, pokud by terapeut navrhl setkání mimo terapeutické prostory. Reálné příběhy z psychologie.cz potvrzují, že klienti, kteří zaznamenali nechtěné osobní zapojení terapeuta (např. pozvání na soukromou oslavu), často cítí ztrátu bezpečí a ukončí vztah.

Na druhé straně pozitivní zkušenost popsaná na terapie.cz ukazuje, že rychlé upozornění na snahu přesunout konverzaci do osobní roviny a jasné vysvětlení, proč to není pro terapii vhodné, posiluje rovnováhu a udržuje klienta ve „pracovní“ zóně.

Právní a regulační rámec v ČR

Česká komora psychologů (2023) eviduje 92 % registrovaných psychoterapeutů, kteří jsou povinni dodržovat Etický kodex. Každoročně se zpracovává průměrně 47 stížností na porušení etických pravidel, z nich 19 se týká právě hranic terapeutického vztahu. Regulační orgány tak aktivně monitorují, aby se zabránilo zneužití a chránili veřejnost.

Jak postupovat, když máte pocit, že hranice byly překročeny?

1. Reflexe: Sepište si konkrétní situaci a zjistěte, co vám připadá nepohodlné. 2. Komunikace: Otevřeně to prodiskutujte s terapeutem - často stačí jen upřesnit očekávání. 3. Stížnost: Pokud se situace nevyřeší, obraťte se na Českou komoru psychologů a využijte jejich postup pro podání stížnosti (SUR, 2023).

Nejčastěji klienti neví, proč terapeut nesmí být jejich kamarádem. Vysvětlení, že profesionální vzdálenost zaručuje objektivitu a umožňuje klientovi volně vyjádřit skryté emoce, může pomoci zmírnit zklamání.

Budoucnost: flexibilita a vzdělávání

Rok 2021 přinesl revizi Etického kodexu, která zdůraznila potřebu flexibilního přístupu k hranicím v různých terapeutických modelech. Podle PhDr. Jiřího Vacka (2022) není vhodné aplikovat jednotná pravidla na všechny směry, protože by to mohlo omezovat metody jako gestalt, kde je sebeodhalení klíčové. Výzvou zůstává však vyšší informovanost klientů - Evropská asociace pro psychoterapii (2023‑2027) doporučuje vzdělávací kampaně, aby klienti rozuměli, proč profesionální vzdálenost funguje jako ochrana i jako nástroj růstu.

Závěrečné úvahy

Terapeut může být skvělým podporovatelem, ale role „přítele“ v kontextu terapie podkopává rámec, který umožňuje bezpečnou a účinnou práci na vašich vnitřních otázkách. Pokud cítíte, že hranice jsou rozmazané, nebojte se zeptat, které chování je vhodné a které ne. Transparentní a strukturovaný přístup pomáhá oběma stranám udržet vztah na správné úrovni a maximalizovat přínos terapie.