Interpersonální psychoterapie (IPT) je krátkodobá terapeutická metoda, která se zaměřuje na současné mezilidské vztahy jako zdroj psychických potíží. Vytvořená v 70. letech 20. století americkým psychiatrem Geraldem L. Klermanem a jeho kolegy, IPT pomáhá klientům pochopit, jak jejich vztahy ovlivňují duševní zdraví a jak mohou tyto vzorce změnit. Na rozdíl od dlouhodobých psychoanalytických přístupů se IPT soustředí na aktuální situace a konkrétní vztahové problémy, což umožňuje rychlé zlepšení. IPT byla vyvinuta v roce 1984, kdy Klerman publikoval první manuál, a od té doby se stala jedním z nejrozšířenějších evidence-based přístupů v psychoterapii.

Co je interpersonální psychoterapie (IPT)?

Interpersonální psychoterapie (IPT) je strukturovaný přístup, který se zaměřuje na současné vztahy klienta a jejich vliv na duševní zdraví. Hlavní cíl je identifikovat, jak vztahy přispívají k symptomům, jako je depresivní náladovost nebo úzkost, a naučit klienta novým způsobům reakce. IPT není zaměřena na hloubkové prozkoumávání minulosti, ale na to, jak současné situace ovlivňují naše city. Terapeut pomáhá klientovi pochopit, z čeho vyplývají jeho reakce v mezilidských vztazích a jak se na nich podílí vlastním chováním. Důležité je, že IPT je krátkodobá - obvykle trvá 6 až 20 týdnů, což odpovídá 12-16 sezením. Tento časový rámec je klíčový pro úspěch terapie, protože zabraňuje zacyklení v minulosti a zaměřuje se na konkrétní řešení.

Jak IPT pracuje s vztahy?

IPT má jasně definovanou strukturu s třemi hlavními fázemi:

1. Počáteční fáze: Terapeut vytváří důvěru a spolupráci s klientem. Společně identifikují hlavní vztahové problémy, jako jsou konflikty v partnerství, rodinné napětí, ztráta blízké osoby nebo sociální izolace. Důraz je na současném stavu, ne na minulých zkušenostech.
2. Střední fáze: Terapeut pomáhá klientovi analyzovat, jak jeho chování ovlivňuje vztahy. Pracuje se na konkrétních situacích - například jak reagovat na kritiku nebo jak vyjádřit potřeby. Cílem je naučit klienta novým komunikačním strategiím a změnit nevhodné vzorce.
3. Závěrečná fáze: Upevňování získaných dovedností a plánování budoucnosti. Klient se učí, jak si udržet změny i po ukončení terapie. Terapeut kontroluje, zda se symptomy zlepšily a jak klient plánuje řešit budoucí vztahové výzvy.

Proces je praktický a zaměřený na řešení. Klient není zatížen teoretickými koncepty, ale dostává nástroje pro konkrétní situace. Například, pokud má problém s konflikty v práci, terapeut společně s klientem prozkoumá, jak se chová v konfliktních situacích a co by mohl změnit.

IPT vs. jiné terapeutické přístupy

Porovnání IPT s jinými terapeutickými přístupy ukazuje její jedinečné vlastnosti. Zde je přehled:

kognitivně-behaviorální terapie (KBT) se zaměřuje především na změnu myšlenek a chování, zatímco IPT se soustředí na vztahy. KBT je často účinná pro úzkostné poruchy, ale IPT může být lepší pro klienty, kteří mají problémy s vztahy, jako je rozvod nebo konflikty v rodině.

psychoanalýza trvá dlouho a hloubá do minulosti, zatímco IPT je strukturovaná a krátkodobá. Psychoanalýza hledá nevědomé motivy, což může být pro některé klienty příliš abstraktní. IPT nabízí přímou praxi pro aktuální problémy.

Vědecké důkazy účinnosti IPT

IPT je jedním z málo terapeutických přístupů, které mají pevné vědecké podklady. Podle metaanalýz z roku 2020 je IPT stejně účinná jako kognitivně-behaviorální terapie a farmakoterapie při léčbě depresivní poruchy. Studie ukazují, že až 70 % klientů s depresí prožívá výrazné zlepšení během 12 sezení.

IPT se také ukázala jako účinná pro úzkostné poruchy a poruchy příjmu potravy. Například u klientů s bulimií pomáhá IPT zmírnit příznaky tím, že se zaměřuje na vztahy, které podporují nezdravé stravovací vzorce.

Podle vědeckých prací je klíčové, že IPT poskytuje klientům jasnou strukturu a praktické nástroje. To je důvod, proč se stává stále populárnější v klinické praxi. Terapeuti hodnotí IPT jako důvěryhodnou metodu, která je snadno školicí a standardizovatelná.

Kdo by měl zvolit IPT?

IPT je vhodná pro klienty, kteří:

• Mají problémy s vztahy - například konflikty v partnerství, rodině nebo kolegách
• Trpí depresí, úzkostí nebo poruchou příjmu potravy
• Předpokládají, že jejich psychické problémy jsou spojeny s aktuálními vztahy
• Prefují strukturovaný přístup s jasnými cíli a časovým rámce
• Jsou ochotni pracovat na změně vztahových vzorců

IPT není vhodná pro klienty s komplexním trauma, kde je třeba hloubkové prozkoumání minulosti. V takových případech se doporučuje kombinace s terapií zaměřenou na trauma nebo jiný přístup.

IPT v České republice

V České republice se IPT stává stále populárnější, zejména v kontextu krátkodobé terapie pro depresi a vztahové problémy. Mnoho terapeutů integruje IPT s jinými přístupy, jako je emoce zaměřená terapie nebo mindfulness. Tento trend ukazuje, že IPT není izolovaný přístup, ale součást širšího spektra terapeutických možností.

Podle odborníků v ČR je IPT oblíbená díky své struktuře a vědecké podpoře. Mnoho klinických center ji nabízí jako standardní možnost pro klienty s depresí. Díky své krátkodobé povaze je také ekonomicky efektivní, což je důležité pro zdravotnický systém.

Co očekávat během IPT terapie?

Při prvním sezení terapeut zjistí hlavní vztahové problémy a cíle terapie. Klient dostane jasný plán, který ukazuje, jak terapie bude probíhat. Během sezení se společně prozkoumávají konkrétní situace - například jak reagovat na kritiku nebo jak vyjádřit potřeby. Terapeut používá praktické cvičení, jako je roleplay nebo analýza konkrétních rozhovorů.

Mezi sezeními klient může dostat úkoly, jako je zaznamenávání vztahových situací nebo procvičování nových komunikačních strategií. Terapeut pravidelně kontroluje progres a přizpůsobuje plán potřebám klienta.

Závěrem terapie klient dostane nástroje pro udržení změn a plán na případné budoucí výzvy. Mnoho klientů uvádí, že po IPT se cítí lépe v komunikaci a mají větší sebevědomí v vztazích.

Často kladené otázky