Když poprvé zvážíte psychoterapii, často se ptáte: online sezení nebo osobní setkání? Je to stejné? Co se stane, když se vám přeruší připojení? A opravdu můžete cítit spojení s terapeutem, když jste v pohodlí svého pokoje?

Od roku 2020 se online terapie přeměnila z dočasného řešení na trvalou součást psychologické pomoci. V Česku ji už používá tisíce lidí - od studentů, kteří nemají čas na cestu do města, po důchodce, kteří nemohou opustit domov. A výsledky? Věda říká: v případě úzkosti, deprese nebo stresu je online terapie stejně účinná jako terapie tváří v tvář. To neznamená, že je lepší. Znamená to, že je jiná. A pro někoho je ta rozdílnost přesně to, co potřebuje.

Jak probíhá online sezení - technika, příprava a průběh

Online sezení nezačíná tím, že kliknete na tlačítko „Připojit“. Začíná tím, že si zkontrolujete, zda máte stabilní internet, sluchátka a klidné místo. Většina terapeutů používá Zoom, Google Meet nebo specializované platformy jako Hedepy. Pokud jste poprvé, otestujte aplikaci předem. Zkuste otevřít video, změňte hlas, zkontrolujte, jestli vás terapeut slyší. Všechno to zní jako technická nuda, ale přerušené spojení v momentě, kdy se právě otevíráte, může zničit důvěru, kterou jste si postupně vybudovali.

Samotné sezení trvá stejně jako osobní - 50 až 60 minut. Struktura je téměř identická: přivítání, hlavní část, kde procházíte své myšlenky a emoce, a závěr, kde si domluvíte další kroky. Rozdíl je v prostředí. V online terapii nevidíte, jak terapeut sedí, jak se naklání, jak se dotýká stolu. Vidíte jeho tvář na obrazovce. A právě tady se začíná lišit komunikace. Nonverbální signály - pohyb rukou, nádech, pohled dolů - jsou méně patrné. Terapeut musí být víc pozorný na slova, na pauzy, na změny v hlasu. Klient musí být víc vědomý toho, co říká a jak to říká.

Co se děje v osobním sezení - tělo, prostor, přítomnost

Při osobním setkání je vše fyzické. Vstupujete do místnosti. Vidíte, jak terapeut vás uvítá. Sledujete, jak se usmívá, jak si přečte poznámky, jak se zasekne v řeči. Tělo mluví. I když neříkáte nic, vaše náklon hlavy, zatváření rukou, odvrácený pohled - všechno to se zaznamenává. Terapeut to vidí a reaguje. To je silná výhoda. Pro některé lidi je to klíčové. Když se cítíte ztracení, když nemůžete najít slova, tělo může říct víc než ústa.

Prostředí také hraje roli. V terapeutickém kabinetu je jiná atmosféra. Je tam klid, světlo, křeslo, které vás podporuje. Není tam žádná možnost, že vás přeruší dítě, že se rozsvítí žárovka nebo že vás někdo zavolá na telefon. Je to místo, kde jste jen vy a terapeut. A to pro někoho znamená bezpečí.

Který formát je účinnější? Věda říká: záleží na vás

Studie z Velké Británie, USA a Česka - například ty citované na Flowee.cz a Hedepy.cz - ukazují stejné výsledky: online a osobní terapie mají stejnou účinnost u úzkostných poruch a deprese. To platí hlavně pro kognitivně behaviorální terapii (KBT), která je nejčastěji zkoumána. Ale co když potřebujete hlubší práci s emocemi? Například traumata nebo dlouhodobé problémy vztahů?

Tady se věda zatím nevyjadřuje tak jasně. Někteří terapeuté, jak uvádí bakalářská práce z Masarykovy univerzity, považují online formát za méně vhodný pro práci s hlubokými emocemi. Proč? Protože při videokonferenci je těžší zachytit jemné tělesné reakce - třes ruky, ztuhnutí, slzy, které se nechají zadržet. A některé emoce potřebují prostor, aby se mohly objevit. V kabinetu je ten prostor. Online je někdy těžší ho vytvořit.

Ale zároveň - některé osoby se online otevřou lépe. Lucie Šujanová z Meddi hub říká: „Častokrát se setkávám s tím, že někomu je příjemnější online prostředí než osobní terapie, protože se během něj více otevřou než při setkání tváří v tvář.“ Proč? Možná proto, že nejsou vystaveni „ohledu“ terapeuta. Nevidí, jak na něj reaguje. Nebo proto, že se cítí bezpečněji ve svém vlastním prostoru. Když jste v posteli, v pyžamu, s kávou, je těžší se cítit „hodnocený“.

Co se děje s poutem? Můžete důvěřovat někomu, kdo je na obrazovce?

Toto je nejčastější otázka. A odpověď je: ano, můžete. Ale není to automatické. Pouto se nevytváří jen tím, že se vidíte každý týden. Vytváří se tím, jak terapeut poslouchá, jak reaguje, jak si pamatuje detaily z předchozího sezení. V online terapii musí být terapeut ještě víc přítomen. Musí vás vědomě „zavolat“ do rozhovoru. Musí vás dotazovat: „Co jsi cítil, když jsi to řekl?“ Musí vás nechat odmlčet se. A musí to dělat i když na obrazovce vidíte jen část jeho tváře.

Podle průzkumu platformy Hedepy se 37 % klientů rozhodne přestat po prvním sezení - stejně jako u osobní terapie. Ale ti, kteří projdou alespoň pěti sezeními, mají čtyřnásobně vyšší šanci na významné zlepšení. To znamená: pouto se nevytvoří hned. Ale vytvoří se. A když ano, je stejně silné jako v kabinetu.

Praktické výhody - když online terapie vyhrává

Největší výhoda online terapie je přístupnost. Nemusíte cestovat. Nemusíte hledat parkovací místo. Nemusíte se připravovat na cestu. Ušetříte 1-2 hodiny na sezení. Pro rodiče s malými dětmi, pro lidi s pohybovými omezeními, pro ty, kteří pracují v posunutém grafiku - to je neocenitelné.

Další výhoda je tajemnost. Někdo se stydí jít do psychologa. Věří, že ho někdo uvidí ve vstupní hale. Online terapie to odstraňuje. Můžete mít sezení ve svém pokoji, v kuchyni, v autě, pokud máte klid. A to snižuje stigmatizaci. To je důležité. Více lidí hledá pomoc, protože už nevnímá psychoterapii jako „něco špatného“.

Flexibilita je další plus. Můžete si sezení naplánovat večer po práci, nebo v sobotu ráno. Není potřeba čekat měsíc na volné termíny. V Česku je už mnoho terapeutů, kteří nabízejí online sezení - a často mají kratší čekací doby.

Když osobní terapie vyhrává - a když byste měli vybrat ji

Osobní terapie je lepší, když potřebujete: hlubší emocionální práci, práci s traumatem, nebo když máte problémy s připojením. Pokud máte závažnou psychickou poruchu - například schizofrenii, těžkou bipolární poruchu nebo akutní sebevražedné myšlenky - osobní terapie je bezpečnější. Terapeut může okamžitě reagovat, pokud se situace zhorší. Online sezení to neumožňuje.

Také pokud máte problémy s technikou - pokud vám internet neustále padá, neumíte používat videohovor, nebo vás technika stresuje - osobní terapie je jednodušší. Není potřeba řešit, jestli máte kameru, jestli je zvuk dostatečně hlasitý. Prostě přijdete a sednete si.

A pokud se cítíte vůči technologii nepřátelsky - pokud vás online setkání připomínají práci z domova, která vás vyčerpává - osobní terapie může být léčebným odpočinkem. Je to místo, kde nemusíte být „připojen“.

Hybridní přístup - nejčastější a nejpraktičtější volba

Ve skutečnosti mnoho lidí nevolí jednu nebo druhou formu. Volí obě. Například: osobní sezení každý měsíc a online v mezidobí. Nebo: online, když jsou problémy lehké, a osobní, když se situace zhorší. Tento hybridní přístup je dnes nejčastější. Terapeuti ho doporučují. Je flexibilní. Je realistický. A odpovídá tomu, jak žijeme dnes - s omezeným časem, s technologií a s potřebou přizpůsobit se životu, nebo naopak.

Některé platformy, jako Hedepy, dokonce nabízejí záruku vrácení peněz po prvním sezení. To znamená: nemusíte se rozhodovat navždy. Zkuste online. Pokud vám to nebude sedět, přejděte na osobní. A naopak.

Cena - je online terapie levnější?

Ne. Většina terapeutů účtuje stejně za online i osobní sezení. Některé platformy mají trochu nižší ceny, ale ne o moc. Proč? Protože práce terapeuta je stejná. Čas, energie, odbornost - všechno zůstává stejné. Rozdíl je jen v prostředí. A v nákladech na cestování - které klient ušetří.

Takže pokud hledáte levnější terapii - nevybírejte online. Vyberte terapeuta, který má nižší sazby. Nebo se podívejte na veřejné služby, jako jsou psychologické poradny na univerzitách nebo v obcích. Tam můžete dostat podporu za mnohem nižší cenu.

Kdo by měl začít s online terapií?

• Kdo má omezený čas nebo náročný pracovní grafik
• Kdo žije ve vzdálené oblasti, kde není dost terapeutů
• Kdo má fyzické omezení, které mu brání cestovat
• Kdo se cítí v pohodlí domova bezpečněji
• Kdo se stydí jít do kanceláře
• Kdo má lehké nebo středně těžké úzkostné poruchy nebo deprese

Kdo by měl vybrat osobní terapii?

• Kdo potřebuje hlubší emocionální práci s traumatem
• Kdo má závažnou psychickou poruchu
• Kdo má problémy s technikou nebo internetem
• Kdo se cítí v online prostředí nebezpečně nebo nekomfortně
• Kdo potřebuje fyzickou přítomnost terapeuta pro pocit bezpečí