Online terapie pro seniory není jen videohovor přes Zoom. Je to pečlivě přizpůsobený proces, který může změnit život člověka, který už nemůže chodit do kanceláře, nemá rodinu blízko nebo se bojí vyjít z domu. V Česku se tento přístup rozvíjí od roku 2018, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo podporovat pilotní projekty. Dnes už ho využívá 34 % seniorů s vysokoškolským vzděláním - ale jen 8 % těch, kteří nemají střední vzdělání. To není chyba technologie. To je chyba toho, jak ji lidem dáváme.
Proč online terapie pro seniory vůbec existuje?
Starší lidé často trpí izolací. Děti žijí jinde, přátelé umírají, pohyb je těžší. Deprese se vyskytuje u 20 % seniorů nad 70 let - ale jen 1 z 5 z nich se k terapeutovi vůbec obrátí. Proč? Protože cesta na tramvaji je příliš vycpávaná, protože se bojí, že někdo uvidí, že jde na psychologa, nebo prostě už nemá sílu.
Online terapie odstraňuje tyto překážky. Nemusíte chodit. Nemusíte se oblékat. Nemusíte se bát, že vás někdo pozoruje. Stačí sednout na židli, zapnout tablet nebo počítač a mluvit s někým, kdo vás chápe. Podle studie z Univerzity Palackého je efektivita této formy terapie u lehké depresivní poruchy 68 %. U posttraumatické stresové poruchy je to 62 %. To je stejně dobré jako osobní sezení.
Ale není to pro všechny. U pokročilé demence selhává - efektivita je jen 19 %. A pokud máte strach z techniky, může vám to pomoci jen málo. V prvním měsíci 31 % seniorů s technologickou anxiétou terapii vzdá.
Co potřebujete k online terapii?
Není potřeba být IT specialistou. Ale potřebujete něco, co funguje. Ne každý počítač, ne každý telefon a ne každá aplikace jsou vhodné.
Standardní nástroje jako Zoom nebo Skype mají u seniorů spokojenost jen 32 %. Proč? Protože mají příliš mnoho tlačítek, malá písmena, složité nastavení a často selhávají při připojení. Výzkum z Jihočeské univerzity ukazuje, že seniory bez technologických zkušeností potřebují průměrně 7,3 hodiny, aby se naučili ovládat běžnou platformu. To je příliš dlouho.
Naopak specializované systémy, jako je senTable®, jsou navržené speciálně pro starší lidi. Má velká tlačítka, písmo 18 bodů a minimálně 3 kliknutí k zahájení sezení. Má integrované zesílení zvuku - o 15 až 20 dB - takže i ti, kteří mají problémy s sluchem, slyší jasně. A když se něco pokazí, můžete zavolat asistenta, který vám pomůže dálkově.
senTable® stojí 39 900 Kč, ale domovy pro seniory ho často kupují a klienti ho používají zdarma. V ČR ho má 23 % institucí. To je málo. Ale je to jediné řešení, které seniori opravdu ocení.
Co říkají ti, kteří to vyzkoušeli?
Na Redditu uživatelka "BabičkaJana78" napsala: "Na začátek to bylo těžké, ale když mi vnuk pomohl s nastavením, je to skvělé - můžu mluvit s terapeutkou aniž bych musela chodit tramvají."
Na Facebooku "PetrNovak65" stěžuje: "Po třech sezeních jsem to vzdal - neustálé technické problémy zničily efekt terapie."
Toto je rozdíl mezi dobře zajištěnou podporou a chybějící pomocí. Když máte někoho, kdo vás naučí, kdo vás vede k prvnímu sezení, kdo vás zavolá, když se spojení přeruší - pak to funguje. Když jste sami - pak to selhává.
Studie z Univerzity Karlovy ukazuje, že 87 % seniorů ocení možnost, že během terapie může být připojen i rodinný příslušník. 82 % chválí jednoduchý přístup k terapeutovi. Ale 63 % hlásí přerušení spojení, 57 % má problémy s ovládáním a 41 % se cítí osamělejší, když se dívají do obrazovky.
Kdo může poskytovat online terapii pro seniory?
Není každý psychoterapeut připravený. V Česku má jen 17 % terapeutů speciální školení pro práci se seniory online. To je problém. Terapie s dětmi se liší od terapie s dědečky. Terapie naživo se liší od terapie přes obrazovku.
Terapeut musí umět:
- řešit technické problémy na dálku (92 % terapeutů to považuje za nejdůležitější dovednost)
- zkrátit sezení, protože pozornost starších lidí trvá kratší dobu
- používat pomalejší řeč a více vizuálních nástrojů
- respektovat, že fyzická přítomnost má pro některé starší lidi symbolickou hodnotu
Doc. Jochmannová z Univerzity Palackého říká: "Distanční psychoterapie vyžaduje modifikaci terapeutické aliance. Fyzická přítomnost je pro některé seniory důležitá."
Na druhou stranu Zdeněk Grimm z Linetu říká: "Technologie musí být transparentní. Neviditelná. Nezáleží na tom, jaký tablet používáte - důležité je, že se můžete vyjádřit."
Co dělat, když chcete začít?
Nechte se nechat vést. Nezačínejte sami.
Ministerstvo práce a sociálních věci ČR doporučuje alespoň 3 hodiny technologické podpory před prvním sezením. To znamená:
- technik přijde domů a nainstaluje aplikaci
- ukáže, jak zapnout zařízení
- provede první testovací hovor s terapeutem
- zůstane, dokud senior neřekne: "To jsem zvládl."
Takový model se jmenuje "terénní sociální práce s technologickou podporou". Už ho vyzkoušelo 12 regionů v Česku. Úspěšnost je 84 %. To je nejlepší způsob, jak to udělat.
Pokud jste sami - nechte si pomoci. Vnuk, soused, dobrovolník z místního centra pro seniory. Nechte někoho, kdo ví, jak to funguje, přijít k vám domů. Nechte ho nastavit všechno. A pak teprve začněte.
Kdo platí a jaké jsou možnosti?
Online terapie není zdarma. Ale není ani nemožně drahá.
Platforma senTable® má měsíční paušál 449 Kč + DPH. Standardní online terapie (přes Zoom nebo V-mezičase) stojí 600-1 000 Kč za sezení. Ale pokud jste klient domova pro seniory, může být terapie započítaná do služeb - a platí domov.
Od července 2023 Ministerstvo práce a sociálních věci ČR nabízí subvenci do výše 50 000 Kč na technologickou adaptaci domovů pro seniory. To znamená, že domov může koupit senTable®, tablet s předinstalovanou aplikací nebo speciální kameru - a všichni klienti ji mohou používat zdarma.
Trh roste o 18,7 % ročně. V roce 2022 dosáhl tržní hodnoty 127,5 milionu Kč. Hlavní hráči jsou Linet (38 % trhu), centrum V mezičase (22 %) a státní domovy (29 %).
Co přijde dál?
Do roku 2025 bude 75 % domovů pro seniory v Česku nabízet online terapii - ale jen pokud se vyřeší problém s podporou. Bez technického asistenta, bez někoho, kdo přijde domů, bez někoho, kdo vás naučí - to nepůjde.
Pracují se na nových funkcích. V říjnu 2023 byla aktualizována senTable® na verzi 4.2 s novými nástroji pro demenci. Testováno na 147 klientech - paměť se zlepšila o 63 %. Výzkumníci zkoumají virtuální realitu - ale ne jako náhradu terapeuta. Jako nástroj. Jako pomůcku. Jako způsob, jak se vrátit do dětství, když už nemůžete cestovat.
Největší výzva? Nerovnost. Starší lidé s vysokým vzděláním a přístupem k technologiím využívají online terapii. Ti, kteří neumí používat telefon, kteří nejsou v kontaktu s rodinou, kteří nemají peníze - ti jsou zcela vyřazeni. To není chyba techniky. To je chyba naší společnosti.
Řešení? Síť "technologických babiček a dědků". Lidé, kteří znají techniku a chtějí pomoci. Už jich je 12 regionů v Česku. Úspěšnost: 84 %. To je cesta.