Skupinová terapie v Česku není jen o ušetření peněz. Je to o tom, že se najdeš v prostředí, kde ti někdo řekne: „To já taky zažívám.“ Když si představíš, že za jedno individuální sezení platíš 1500 Kč, a skupinové sezení ti stojí 350 Kč, je jasné, proč se tato forma terapie stává jedinou možností pro mnohé. Ale není to jen o ceně. Je to o tom, že v skupině vidíš svůj problém z více stran - a to někdy může pomoci víc než hodina s terapeutem samotným.
Skupinová terapie není „hromadná terapie“. Nejde o to, že se pět lidí posadí kolem terapeuta a každý dostane pět minut na řeč. Je to komplexní proces, kde terapeut vede skupinu 6 až 12 lidí, kteří se potkávají jednou týdně po 90 až 120 minut. Sezení trvají obvykle 12 až 20 týdnů. Všechny skupiny jsou buď uzavřené - když se členové nezmění od začátku do konce - nebo otevřené, kde se někdo může připojit nebo odejít.
Terapeut nejen poslouchá, ale aktivně vede dynamiku. Když někdo řekne: „Nikdo mě nechápe.“, ostatní mohou odpovědět: „Já jsem to cítil taky, když jsem se rozvedl.“ A právě tato reakce - zpětná vazba od lidí, kteří nejsou terapeutem - je to, co individuální terapie nedokáže zkopírovat. To všechno probíhá v klidném, bezpečném prostředí, kde se nesmí nikdo přerušovat, kritizovat nebo odsuzovat.
V Česku stojí individuální sezení průměrně 1200 až 1800 Kč. Skupinové sezení, pokud se jedná o soukromou ambulanci, stojí mezi 300 a 500 Kč na osobu. To znamená, že za stejnou částku, kterou zaplatíš za jedno individuální sezení, můžeš absolvovat čtyři skupinová. A to je jen začátek.
Proč je takový rozdíl? Protože terapeut za jedno sezení pracuje s více lidmi. Pokud máš 8 lidí ve skupině, a každý platí 400 Kč, terapeut dostane 3200 Kč za hodinu. V individuální terapii by za stejnou hodinu dostal jen 1500 Kč. Takže ekonomicky je pro terapeuta individuální terapie výhodnější - a proto ji nabízejí raději.
Na druhou stranu, pro klienta je skupinová terapie jediným realistickým řešením, pokud nemá možnost si dovolit každý týden 1500 Kč. Mnozí lidé, kteří se na fórech jako Reddit nebo Terap.io vyjadřují, říkají: „Bez skupinové terapie bych si žádnou nevzal.“
Není to otázka „která je lepší“, ale „která je vhodnější pro tebe“.
Skupinová terapie je obzvláště účinná u problémů, které se týkají vztahů: sociální úzkost, pocit izolace, problémy s důvěrou, závislosti, zármutek nebo trauma. Pokud se tvůj problém týká toho, jak se chováš k lidem, jak je vnímáš, jak si vytváříš vztahy - skupina je jako zrcadlo. V ní se ti ukáže, jak ti ostatní čtou tvé chování, a to ti dává informace, které terapeut sám nevidí.
Podle studie z Českého časopisu pro psychologii (2022) je skupinová terapie o 20-30 % ekonomičtější při srovnatelné účinnosti u sociální úzkosti a závislostí. A podle dat z Prev-Centrum je úspěšnost skupinové terapie při léčbě závislostí po 12 měsících 65-70 %, zatímco u individuální je to 55-60 %.
Naopak, pokud máš akutní deprese, psychotické příznaky nebo extrémní sebevražedné myšlenky, individuální terapie je bezpečnější. Tam potřebuješ plnou pozornost terapeuta - a to skupina nemůže poskytnout.
Tady je ten paradox: poptávka po psychoterapii vzrostla o 42 % mezi lety 2018 a 2022, ale kapacita skupinových programů jen o 15 %. Zhruba 68 % terapeutů v Česku nabízí jen individuální terapii. Proč?
První důvod je ekonomický: terapeut vydělává na individuálním sezení víc. Druhý důvod je vzdělání: pouze 35 % českých terapeutů má specializované školení ve skupinové psychoterapii. Třetí důvod je stigmatizace. Mnoho lidí si myslí, že skupinová terapie je „pro ty, kdo si nemohou dovolit normální terapii“ - a to je nesmysl. Je to jiný přístup, ne nižší kvalita.
Navíc některé zdravotní pojišťovny od roku 2021 omezují náhradu skupinové terapie. Takže i když bys chtěl, nemusíš mít možnost ji vůbec získat skrze systém. To všechno spolu vytváří kruh: lidé nevědí, že to existuje, terapeuti to neumí, pojišťovny to neplácí - a tak se to nevyužívá.
Není to tak, že se přijdeš, posadíš a všechno se samo vyřeší. Skupinová terapie vyžaduje od tebe odvahu. První týdny jsou těžké. Mnoho lidí se bojí, že se „před ostatními otevřou“ nebo že budou posuzováni. To je normální. Dobrý terapeut to ví a v prvních sezeních vytváří bezpečný prostor - klidně i s tím, že se nejdřív můžeš jen poslouchat.
Je dobré mít představu, o čem chceš mluvit. Ne musíš mít všechno vylíčené, ale měj aspoň nějaký cíl: „Chci přestat být vždycky ten, kdo se přizpůsobuje.“ nebo „Chci pochopit, proč se vztahy vždycky skončí.“
Nezapomeň na pravidelnost. Pokud chybíš více než tři sezení z dvaceti, můžeš ztratit spojení se skupinou - a tím i účinek. Terapeut ti může doporučit i doplňkovou individuální konzultaci za 500 Kč, pokud se cítíš potřebovat víc osobní pozornosti.
Nechceš se dostat do skupiny, kde terapeut neví, co dělá. Hledej ty, kteří mají speciální vzdělání ve skupinové psychoterapii - například od PVŠPS nebo České společnosti pro skupinovou psychoterapii. Zkontroluj, jak velká je skupina (ideálně 6-10 lidí), jak dlouho trvá program a jaké má zaměření (závislosti, úzkost, trauma?).
Některé organizace, jako Adicare nebo Prev-Centrum, mají jasně popsané programy. Na Terap.io má skupinová terapie průměrné hodnocení 4,1 z 5 hvězdiček - což je skvělé, když víš, že individuální má 4,5. Rozdíl je malý, ale důležitý: lidé, kteří skupinovou terapii vyzkoušeli, říkají, že se cítí méně sám.
Ministerstvo zdravotnictví od roku 2022 podporuje projekt „Skupinová terapie pro všechny“, který má za cíl zvýšit dostupnost v regionálních ambulancích. To je první krok k tomu, aby se to přestalo považovat za „náhradní řešení“ a začalo se brát jako rovnocenná možnost.
Podle prognózy Vojtěcha Herentina by do roku 2025 mělo být 40 % všech terapií ve skupinovém formátu. Ale to závisí na dvou věcech: na tom, že lidé přestanou mít strach z toho, že „to je pro chudé“, a na tom, že terapeuti se naučí vodit skupiny dobře.
Skupinová terapie není „levnější verze“. Je to jiný nástroj. A jako každý nástroj - má své místo. Když se tvůj problém týká vztahů, nebo když si nemůžeš dovolit individuální terapii, je to nejlepší volba, kterou můžeš udělat.
„Přišel jsem sem, protože jsem si nemohl dovolit 1500 Kč za týden. Přišel jsem jako osamělý člověk. Odcházel jsem jako někdo, kdo ví, že jiní taky bojují.“ - Anonym1987, Terap.io
„Nikdy jsem nevěřil, že bych mohl mluvit o svém zármutku před cizími lidmi. Ale když jsem slyšel, že ta žena, která seděla naproti, ztratila syna před dvěma lety, a řekla: ‚Vím, jak to je‘ - všechno se změnilo.“ - Markéta, 42, Brno
„Nebylo to ideální. Někdy jsem cítil, že jsem nezískal dost času. Ale za tu cenu jsem dostal víc než jsem čekal. A to je to, co dělá rozdíl.“ - Petr, 31, Ostrava
Pro některé problémy ano - dokonce i lépe. U sociální úzkosti, závislostí, zármutku a problémů s vztahy je skupinová terapie o 20-30 % ekonomičtější při srovnatelné nebo vyšší účinnosti. Studie z Českého časopisu pro psychologii (2022) to potvrzuje. Ale pro akutní psychotické stavy nebo vážné deprese je individuální terapie bezpečnější a efektivnější. Nejde o to, která je lepší, ale která je vhodnější pro tvůj případ.
Ano, a to je jedna z jejích největších výhod. Skupinové sezení stojí 300-500 Kč, zatímco individuální 1200-1800 Kč. To znamená, že za stejnou částku můžeš mít čtyři skupinová sezení. Mnoho lidí, kteří nemohli platit individuální terapii, se dostali k pomoci právě díky skupině. Některé organizace nabízejí i slevy nebo podporu podle příjmu - stojí za to se zeptat.
Je to normální. Některé skupiny prostě nejsou pro tebe. Ne každý terapeut je dobrý ve vedení skupiny - a ne každá skupina má správnou dynamiku. Pokud se cítíš nebezpečně nebo nesvobodně, můžeš skončit a hledat jinou. Dobrý terapeut ti to doporučí. Nejde o to, že jsi „špatný“, ale že ještě není ten správný prostředí pro tebe.
Ne. Mnoho lidí se v prvních týdnech jen poslouchá. To je v pořádku. Skupinová terapie není o tom, aby jsi se „musel otevřít“. Je to o tom, aby jsi se mohl otevřít, když budeš připravený. Terapeut ti vytvoří bezpečný prostor - a často pomůže i jen tím, že se k tobě chová klidně a bez posouzení.
Ne. To je velký mýtus. Mnoho lidí s dobrým příjmem volí skupinovou terapii, protože zjistí, že se v ní učí o vztazích - a to je víc než jen o tom, kolik platíš. V skupině vidíš, jak ti ostatní reagují na tebe - a to je informace, kterou individuální terapie nemůže poskytnout. Je to jiný přístup, ne nižší kvalita.
Nejprve se podívej na weby organizací jako Adicare, Prev-Centrum nebo Terap.io. Najdi skupinu, která má jasně určené zaměření a kvalifikovaného terapeuta. Neboj se položit otázky: kolik lidí je ve skupině? Jak dlouho trvá? Jaký má terapeut vzdělání? Co se děje, když někdo chybí?
Pokud si myslíš, že skupinová terapie není pro tebe - zkus to aspoň jednou. Nech si dát šanci. Někdo tě může říct: „Já to taky cítím.“ A to může být první krok k tomu, že už nejseš sám.
Napsat komentář