Instagram se stal jedním z hlavních taháků mladých lidí, ale jeho vizuální styl má i temnější stránku - může zhoršovat vnímání vlastního těla a spouštět nebo prohlubovat poruchy příjmu potravy. V tomto článku se podíváme na to, jak platforma funguje, co říkají výzkumy, a jaké psychologické intervence (PPP) pomáhají situaci obrátit.
Od svého spuštění v říjnu 2010 se Instagram proměnil v globální fenomén. V lednu 2023 měsíčně využívalo platformu více než 2 miliardy uživatelů, přičemž 38,9 % uživatelů spadá do věkové skupiny 18‑24 let (Statista). Tyto mladé dospělé jsou právě nejzranitelnější vůči srovnávacímu tlaku, který Instagram podporuje.
Platforma je postavena na vizuálním sdílení. To vede k neustálému srovnávání vzhledu - ať už jde o filtr, retuš nebo svalnaté „fitspiration“ profily. Studie Kleemans et al. (2016) ukázala, že expozice retušovaným fotografiím snižuje spokojenost s vlastním tělem o průměrných 23,7 % u dívek ve věku 16‑19 let.
Podle studie Tiggemann & Zaccardo (2023) je problémové používání Instagramu - definované jako více než 2,5 hodiny denně - spojeno s vyšší mírou srovnávacího stresu (β = 0.08, 95 % CI [0.017, 0.167]) a nižší spokojeností s tělem.
Analýza „Zvol si info“ (březen 2022) zjistila, že 87 % nej sledovanějších fitness profilů propaguje nedosažitelné ideály, což je fyzicky realistické jen pro 8 % populace.
Na druhou stranu, experiment s "Instagram vs reality" ukázal, že sledování autentických profilů může snížit tělesnou nespokojenost o 18,4 % (300 žen, 2023).
Uživatelky často uvádějí, že neustálé srovnávání vede k vnitřnímu tlaku a nakonec k rozvoji poruchy příjmu potravy jako anorexie nervosa nebo bulimie. Příběh uživatelky "Anya_23" z českého fóra Anonymní poruchy příjmu potravy odhaluje, že po 18 měsících sledování fitness influencera @fitness_goddess její váha klesla na 38 kg při 165 cm výšky.
Statistiky Ipsos (2024) ukazují, že 63,2 % českých žen ve věku 16‑35 let vnímá Instagram jako negativní faktor pro svůj tělesný obraz, přičemž mezi dívkami 16‑19 let je to až 78,5 %.
Na rozdíl od toxického obsahu existují i profily, které šíří body neutrality a self‑acceptance. Dr. Jan Novotný (Český rozhlas, 2024) uvádí, že takové profily zvyšují sebedůvěru o 15,3 % u žen s předchozími příznaky PPP.
Komunita r/BodyPositive (květen 2024) uvádí, že po sledování @bodyneutrality_cz se uživatelům zlepšila spokojenost s tělem o 40 % podle Body Esteem Scale.
| Intervence | Popis | Úspěšnost (průměr) |
|---|---|---|
| Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) pro sociální média | Úprava myšlenkových schémat, nácvik kritického hodnocení obsahu | 68,4 % |
| Digitální detox (max. 45 min/den) | Omezení času na Instagramu, plánování offline aktivit | 27,6 % zlepšení spokojenosti s tělem (Univerzita Karlova, 2022) |
| Kritické hodnocení médií | Trénink rozpoznávání retušovaného obsahu | 34,2 % snížení internalizace tenkého ideálu (Journal of Clinical Psychology, 2023) |
| Podpora komunit „body neutrality“ | Sledování autentických profilů, zapojení do online workshopů | 19,8 % nárůst spokojenosti během 8 týdnů (Zvol si info, 2024) |
Tyto terapie se často kombinují. Například KBT doplněná o digitální detox dosahuje ve výzkumu IPVZ (2023) až 73 % úspěšnosti u pacientek s anorexií.
EU od ledna 2024 zavedla Digital Services Act, který vyžaduje, aby platformy nabízely nástroje pro filtrování obsahu škodlivého pro duševní zdraví. Odhadovaná úspora negativního vlivu je 15‑20 %.
V ČR běží pilotní projekt „Bezpečný Instagram pro mládež“ (Ministerstvo školství, 2023) a první výsledky ukazují 28,5 % snížení internalizace tenkého ideálu u středoškoláků.
Kromě toho tým MediaPsychLab (Univerzita Palackého) vyvíjí AI nástroj na automatickou detekci retušovaných fotografií, plánovaný na spuštění v roce 2025, který by mohl snížit expozici nerealistickým ideálům o 35‑40 %.
Bez systematické mediální gramotnosti a povinného označování retuše se riziko zvýšení poruch příjmu potravy může dostat až o 22 % do roku 2027 (Prof. Eva Vávrová, 2024). Naopak rostoucí trend body neutrality - který v ČR roste o 47 % ročně (Tanase Platforma, 2024) - nabízí reálnou alternativu, na kterou by měly PPP programy stavět.
Pro terapeutické služby to znamená výzvu: propojit tradiční psychoterapii s digitálními nástroji a učit klienty, jak rozpoznat a odmítnout škodlivý obsah, aniž by se úplně odřízli od sociálních sítí.
Většina retuší má neobvyklé hladké pleti, nerealisticky symetrické rysy a nepřirozené světlo. Některé aplikace dokonce nabízejí AI‑detekci, která zvýrazní upravené oblasti.
Studie naznačují, že pod 2,5 hodiny denně se riziko negativního dopadu výrazně snižuje. Ideální je však zůstat pod 45 minut, pokud už máte citlivý vztah k tělesnému obrazu.
Ano. Speciálně upravená KBT pomáhá rozpoznat automatické myšlenky („Jsem špatná, když nejsem dokonalá“) a nahradit je realistickými přehodnoceními.
Ano, např. projekt TěloNáš nabízí bezplatné online workshopy, a v České republice funguje 27 specializovaných center, z nichž 5 sídlí v Brně.
DSA nutí platformy poskytovat nástroje pro filtrování škodlivého obsahu a transparentnější algoritmy. Očekává se snížení negativního dopadu na tělesný obraz o 15‑20 %.
Napsat komentář