Volba směru podle osobnosti klienta: Kdy použít direktivní a kdy nedirektivní styl v poradenství

Volba směru podle osobnosti klienta: Kdy použít direktivní a kdy nedirektivní styl v poradenství

Volba směru podle osobnosti klienta: Kdy použít direktivní a kdy nedirektivní styl v poradenství
od Brian Omwaka 0 Komentáře

Stojíte před klientem, který neví, co chce. Nebo naopak - ví přesně, co chce, ale nemá sílu to udělat. Jak máte postupovat? Kdy říct: „Tady je cesta“, a kdy se jen ptát: „Co bys chtěl dělat, kdyby ses nebojel?“ Toto není otázka osobního stylu. Je to otázka toho, komu pomáháte.

Co vlastně znamená direktivní a nedirektivní styl?

Direktivní styl je jako navigátor v autě, který vám říká: „Za 200 metrů vlevo, pak první výjezd, pak parkovací místo číslo 7.“ Poradce v tomto přístupu řídí proces, dává konkrétní kroky, navrhuje řešení, často i doporučuje konkrétní zaměstnání nebo kurz. Je to jasná cesta, kterou vám ukáže - a pokud ji projdete, výsledek je většinou rychlý.

Nedirektivní styl je jiný. Je to jako průvodce v lese, který vás vede k rozcestníku, ale neříká, kam jdete. Místo toho se ptá: „Co cítíš, když se na to díváš?“, „Co tě v tomto směru baví?“, „Co tě zdržuje?“ Neříká vám, co máte dělat. Pomáhá vám najít odpověď uvnitř sebe. Je to pomalejší, ale hlubší.

Tyto dva přístupy nejsou jen techniky. Jsou filozofie. A jejich volba se nemá rozhodovat podle toho, co se vám líbí. Musí se rozhodovat podle toho, co potřebuje klient.

Kdy je direktivní styl nejúčinnější?

Direktivní styl funguje nejlépe u lidí, kteří jsou v krizi. Kteří už dlouho nepracují. Kteří mají rodinu, úvěr, účty k zaplacení. Kteří se cítí ztracení, přetížení, bez energie.

Výzkum Úřadu práce ČR z roku 2020 ukazuje: u lidí, kteří byli nezaměstnaní déle než 12 měsíců, přístup, kde poradce jasně řekl, co dělat - přihlásit se na kurzy, upravit životopis, kontaktovat 3 firmy týdně - vedl k zaměstnání u 73 % klientů během šesti měsíců.

Ti, kteří mají nízkou seberealizaci podle Maslowovy pyramidy - tedy jejich hlavní potřeba je bezpečnost, ne samotné uskutečnění - potřebují strukturu. Potřebují vědět, co dělat dnes. Nejsou připraveni na otázky typu „Jaký jsi člověk?“. Potřebují odpovědi.

Praktický příklad: klientka, 42 let, nepracovala 18 měsíců, dvě děti, příjem z příspěvku. Poradce jí neřekl: „Co ti dělá radost?“ Ale: „Zítra se přihlásíš na kurz Excel. Pátek budeš mít přípravu životopisu. Pátek večer pošleš 5 aplikací. Příští týden máš schůzku s agenturou.“ Tři týdny později měla nabídku.

Direktivní styl není „násilí“. Je to podpora v momentě, kdy člověk nemá sílu sám vytvořit cestu. Je to jako podpůrná ruka při výstupu z propasti - neznamená, že ti řekne, jak žít, ale že ti pomůže přežít ten okamžik.

Kdy se nedirektivní styl stává jedinou správnou volbou?

Představte si klienta, který má vysokou seberealizaci. Kdo má vysoké skóre na Bochumském osobnostním dotazníku (BIP) v dimenzi seběvědomí - nad 70. percentil. Kdo je kognitivně flexibilní, má vysokou emocionální stabilitu, umí reflektovat své chování.

Takový člověk nemá potřebu, aby mu někdo řekl, co má dělat. Má spíš potřebu, aby mu někdo pomohl zřetelněji slyšet sebe sama.

Zde je klíčová technika: Karty 5S. Klient vybere šest karet z šesti typů (Realistický, Investigativní, Artistic, Sociální, Enterprisní, Konvenční). Neříkáte mu: „Ty jsi Sociální, tak běž do sociální práce.“ Neříkáte mu vůbec nic. Ptáte se: „Co ti ta karta říká? Co tě v ní překvapuje?“

Podle Sylvie Navarové (2023) je tento přístup projektivní - klient v obrazech najde své vlastní obsahy. A to je podstata nedirektivního stylu: neříkáš, co je správné. Pomáháš najít, co je pravdivé pro něj.

Výzkum testforum.cz (2014) ukázal, že u těchto klientů je spokojenost s procesem 89 %. Proč? Protože nebyli „nasměrováni“. Byli poslechnuti.

Je to jako hledání domu. Když máš jasnou představu, co chceš - kuchyň, balkon, školka v blízkosti - nechceš, aby ti někdo řekl: „Kup ten, co má největší kuchyň.“ Chceš, aby ti někdo pomohl vidět, který dům ti skutečně říká: „Tady jsi doma.“

Klient a poradce sedí u stolu s pěti barevnými kartami, klidná atmosféra bez slov.

Co říkají diagnostické nástroje?

Nemůžete vybírat styl jen podle dojmu. Potřebujete data. A v kariérovém poradenství v ČR existují dva hlavní nástroje, které vám to umožňují.

Bochumský osobnostní dotazník (BIP) měří 14 škál ve čtyřech dimenzích: Profesní orientace, Pracovní chování, Sociální kompetence, Psychická konstituce. Kdo má nízké skóre v „rozhodnosti“ (pod 25. percentil), potřebuje direktivní vedení. Kdo má vysoké skóre v „flexibilitě“ a „seběvědomí“ - potřebuje prostor.

DISC typologie vám říká, jak komunikuje klient. Typ „D“ (dominantní) - přímý, cílený, výsledkově orientovaný - reaguje na jasné pokyny. Typ „S“ (vyhledávající soulad) - klidný, spolupracující, vyhýbá se konfliktu - potřebuje čas, bez tlaku, bez „musíš to udělat“.

Když klient řekne: „Nevím, co chci, ale nechci nic, co by mě vyčerpávalo“, a zároveň má vysoké skóre v „emocionální stabilitě“ a „sociální citlivosti“ - není to signál k tomu, že máte dát doporučení. Je to signál, že máte položit otázku: „Co by se stalo, kdybys se rozhodl pro něco, co tě opravdu baví - i kdyby to bylo nebezpečné?“

Hybridní přístup: Když potřebujete oba styly

Nejčastější chyba je myslet, že musíte být buď jedním, nebo druhým. V praxi je nejúčinnější hybridní přístup.

Mgr. Michaela Kubrová, poradkyně s 15 lety zkušeností, říká: „U klientů s nízkým seběvědomím (pod 30. percentil) je nutné začít 70 % direktivně. První tři sezení: konkrétní kroky, plán, termíny. Až potom - postupně - přecházíte na 30 % direktivity. Až oni začnou mluvit o svých snách, ne o svých lekcích.“

Tento přístup je jako léčba. Nejprve stabilizujete - pak léčíte. Nejprve dáte krevní tlak do normálu - pak se ptáte, co ho způsobilo.

Naopak: pokud začnete s nedirektivním stylem u klienta, který je v krizi, může to skončit frustrací. „Co chci?“ - „Nevím.“ - „A co tě baví?“ - „Nic.“ - „Takže...?“ - „Nevím.“ A vy se cítíte neúspěšně. On se cítí neúspěšně. A oba se vzdáte.

Hybridní cesta: strukturovaný směr vlevo, sebepoznání vpravo, spojené mostem.

Co se děje v Česku? Trh, regulace, budoucnost

V Česku je kariérové poradenství nezakázané, ale neřízené. Existuje 1 247 registrovaných poradců - z nichž 63 % pracuje na částečný úvazek. Většina z nich nemá certifikaci. Podle průzkumu Úřadu práce ČR z roku 2021: 41 % klientů říká, že poradce nepoužil žádnou standardizovanou metodu k posouzení jejich osobnosti.

To je riziko. Když nevíte, kdo je před vámi, můžete dát špatný přístup. A špatný přístup znamená ztrátu času, energie, důvěry - a možná i kariéry.

Ale změna přichází. Od 1. ledna 2024 je povinné, aby akreditovaní poradci znali a používali alespoň jednu standardizovanou diagnostickou metodu. BIP, DISC, Karty 5S - něco.

Technologie se přidává. FF UPOL testuje AI, která na základě řeči klienta odhaduje vhodný styl s přesností 78 %. Ale 92 % klientů v průzkumu České poradenské společnosti (2023) říká: „Chci lidského poradce.“ Ne robot. Ne algoritmus. Člověka, který ví, kdy říct „to je cesta“, a kdy říct „co ti říká tvé srdce?“

Co si pamatovat

  • Direktivní styl je nástroj pro krizi. Když klient nemá sílu samostatně rozhodovat.
  • Nedirektivní styl je nástroj pro sebepoznání. Když klient má potenciál, ale neví, kam směřovat.
  • Nejčastější chyba: používat stejný styl na všechny. To je jako léčit každého zápalu plic stejným lékem.
  • Nejlepší výsledek máte, když začnete s diagnostikou - BIP, DISC, Karty 5S - a pak volíte styl podle dat, ne podle dojmu.
  • Hybridní přístup není kompromis. Je to profesionální přístup.

Příště, když se vám klient zdá „těžký“ nebo „nepřístupný“ - neříkejte si: „Je to těžký klient.“

Řekněte si: „Jaký styl mu nejvíc pomůže?“

Můžu použít direktivní styl i u klienta s vysokou seberealizací?

Možná, ale jen na krátkou dobu a jen v konkrétních situacích - například při přípravě na pohovor nebo při úpravě životopisu. Pokud ale použijete direktivní styl jako hlavní metodu, ztratíte jeho důvěru. Lidé s vysokou seberealizací cítí, když jim někdo říká, co mají dělat - a to je pro ně zradou. Je to jako když někdo řekne umělci: „Nakresli to takhle.“

Proč se nedirektivní styl někdy považuje za „líný“?

Protože je pomalejší. A lidé chtějí rychlé výsledky. Ale pokud necháte klienta hledat vlastní odpověď, výsledek je trvalejší. Když někdo najde cestu sám, neztratí ji. Když jí dostane od vás, může ji vždycky říct: „To jste mi řekli vy, já to ale nechci.“

Je možné přejít z direktivního na nedirektivní styl během sezení?

Ano, a to je znamení dobrého poradce. Například: začnete s konkrétními kroky - „Zítra pošli 3 aplikace“. Až klient řekne: „Vím, že bych měl, ale bojím se, že to nebude to, co chci.“ - teď přejdete. Zeptáte se: „Co bys chtěl dělat, kdyby ses nebojel?“ Přechod je klíčový. Není to změna metody - je to změna hloubky.

Jak se naučím používat BIP nebo Karty 5S?

BIP vyžaduje certifikaci od testforum.cz - 16 hodin teorie a 8 hodin praxe. Cena je kolem 5 500 Kč. Karty 5S jsou jednodušší - 2-3 hodiny školení stačí, ale klíč je pochopení projektivního principu: klient vytváří příběh, ne vy. Nikdy neříkejte: „Tady je tvůj směr.“ Vždycky se ptáte: „Co ti ty karty říkají?“

Je direktivní styl neetický?

Není, pokud je použit správně. Etická hranice je jasná: rozhodnutí je vždy na klientovi. I když vám poradíte: „Zkus tohle zaměstnání.“, musíte říct: „To je moje doporučení. Ale ty rozhodneš.“ Pokud přestanete respektovat jeho volbu - i když je jiná než vaše - přestáváte být poradcem. Stáváte se vedením.

Brian Omwaka

Brian Omwaka

Pracuji jako psychoterapeut se zaměřením na KBT a ACT. Píšu srozumitelné články o psychoterapii pro laické čtenáře i kolegy a vedu workshopy o duševní odolnosti.