Jak najít terapeuta s kulturní citlivostí, který respektuje vaše hodnoty

Jak najít terapeuta s kulturní citlivostí, který respektuje vaše hodnoty

Když terapie selže, protože terapeut nerozumí vašemu světu

Před dvěma lety jsem potkal klienta z Bangladéše, který po dvou letech terapie v Brně přišel k mému kancelářskému oknu s těžkým dechem. „Můj terapeut mi říkal, že jsem příliš klidný, že mám problém s vyjadřováním emocí. Ale v mé rodině se pláč nebo vztek neprojevují veřejně. To není slabost - to je respekt.“

Tenhle příběh není výjimka. V Česku se stále více lidí z jiných kultur přesouva do našich měst. A s nimi přichází i potřeba terapie, která neignoruje jejich kořeny. Ale když terapeut neví, že v některých kulturách přímá kritika znamená útok, nebo že mluvit o rodině je tabu, terapie se může stát zdrojem dalšího utrpení.

Podle průzkumu České psychologické společnosti z roku 2022 mají klienti, kteří cítí, že jejich terapeut respektuje jejich kulturní hodnoty, o 37 % vyšší šanci terapii dokončit. To znamená: nejde jen o „dobrý přístup“. Jde o to, zda terapie vůbec funguje.

Co vlastně znamená kulturní citlivost - a co ne

Kulturní citlivost není jen to, že terapeut řekne: „Jsem otevřený všem.“ To je jako říct: „Jsem dobrý lékař.“ Neříká to nic konkrétního.

Pravá kulturní citlivost má čtyři pilíře:

• Kulturní vědomí - terapeut ví, že i on má své předsudky. Například, že „česká přímost“ je lepší než „východní zdrženlivost“.
• Kulturní znalost - ví, jak vypadá rodinná struktura u romského klienta, jak se v japonské kultuře vyjadřují emoce, nebo jaké jsou normy u uprchlíků ze Sýrie.
• Kulturní dovednosti - umí přizpůsobit metody. Může použít příběhy místo logických analýz, nebo ticho místo tlaku na hovor.
• Kulturní setkání - nemluví jen o kulturách. Měl zkušenosti s lidmi z těchto kultur. Nejen na kurzích, ale v praxi.

Naopak: když terapeut ptá na vaši rodinu jen proto, že jste z Vietnamu, nebo vám říká „všechny Asiaty chápu“, není to citlivost. Je to stereotyp.

Proč tradiční terapie často selhává u cizinců

Většina terapeutů v Česku je vycvičená v kognitivně behaviorální terapii (KBT). To je skvělá metoda - ale ne pro všechny.

KBT často vychází z předpokladu, že člověk může a má mluvit o svých myšlenkách. Ale v některých kulturách je přímé vyjadřování emocí považováno za nevhodné. V japonské kultuře je ovládání emocí známkou dospělosti. V některých romských komunitách je hovoření o problémech s rodinou považováno za zradu.

Průzkum Masarykovy univerzity z roku 2022 ukazuje: klienti s migranckým pozadím, kteří měli terapeuta bez kulturního vzdělání, byli o 42 % méně spokojení než ti, kteří měli terapeuta s příslušným školením.

Příklad: klient z Íránu přišel s úzkostí. Terapeut mu řekl: „Proč se tak obáváte, že vás odmítnou? Vždyť to není život a smrt.“ Ale pro něj to bylo. V jeho komunitě byla sociální izolace trestem za „neposlušnost“. Terapeut nevěděl, že jeho „větší svět“ byl pro klienta smrtelným nebezpečím.

Kdo vůbec může být kulturně citlivý terapeut?

Ne každý, kdo to říká, to umí. Podle dat České společnosti pro kognitivně behaviorální terapii (CSKBT) z prosince 2023 je z 247 certifikovaných terapeutů jen 12 % explicitně uvádí kulturní citlivost jako součást své praxe.

Ale to neznamená, že ostatní nejsou dobrí. Někteří terapeuti se učí na vlastní pěst. Některé přístupy ale přímo vyžadují kulturní citlivost:

• Biosyntetická psychoterapie - integruje tělo, emoce a kulturu. Z 38 certifikovaných terapeutů v ČR jich 72 % uvádí kulturní citlivost jako základní součást své praxe.
• Mezikulturní terapie - speciální školení od CSKBT od roku 2021. Terapeuti s tímto certifikátem mají prokazatelné znalosti o různých kulturách.
• Kulturní adaptace - specializace PhDr. Petra Kačeny a dalších, kteří se zaměřují na klienty přizpůsobující se novému prostředí.

Největší chyba: hledat terapeuta, který říká „jsem citlivý ke všem“. To je prázdná fráze. Hledejte někoho, kdo říká: „Pracuji s klienty z Vietnamu“, nebo „Zaměřuji se na romské rodiny“.

Jak najít skutečného terapeuta s kulturní citlivostí

Hledání je těžké. Podle Institutu pro vysoce citlivost z roku 2023 68 % klientů říká, že je to obtížnější než hledání běžného terapeuta. Proč? Protože informace nejsou transparentní.

Tady je, co dělat:

1. Prohlédněte si jejich webové stránky - hledejte konkrétní zmínky: „práce s klienty z Afriky“, „terapie pro uprchlíky“, „kulturní adaptace“. Pokud tam je jen „kulturní citlivost“, je to podezřelé.
2. Zkontrolujte certifikace - CSKBT od roku 2021 zařazuje mezikulturní vzdělávání do certifikace. Hledejte označení „mezikulturní terapie“.
3. Použijte specializované adresáře - web Institutu pro vysoce citlivost eviduje 47 terapeutů s ověřenou praxí s konkrétními kulturními skupinami (k lednu 2024).
4. Požádejte o krátký rozhovor - nechte si vysvětlit, jak pracují s lidmi z vaší kultury. Pokud odpověď zní jako šablona, nechte to být.
5. Podívejte se na kontext - Masarykova univerzita od roku 2020 poskytuje terapie pro studenty z více než 80 národností. Pokud pracujete na univerzitě, využijte jejich služby.

Průměrně to trvá 6-8 týdnů. Nebojte se. Důvěra se nevytvoří za půl hodiny.

Ceny a dostupnost - co se vám skutečně stane

Ceny se pohybují od 800 do 2500 Kč za hodinu. Terapeuti s certifikací v mezikulturní terapii často účtují o 20-30 % více. To není zisk. Je to investice do vzdělání, které není součástí běžného kurikula.

Dostupnost je nerovnoměrná. V Praze je 23 kulturně citlivých terapeutů na 100 000 obyvatel. V Moravskoslezském kraji jen 5. V Brně je 21 % klientů s potřebou takové terapie - to je více než většina měst v ČR.

Největší problém? Mnoho terapeutů deklaruje kulturní citlivost bez jakéhokoli školení. PhDr. Lenka Vávrová z AV ČR to nazývá „škodlivé“ - protože klienti se pak cítí „předstíraně pochopeni“ a ztrácejí důvěru do terapie jako celku.

Co se mění - a proč je důležité to vědět

Je tu změna. V roce 2023 zahájila Masarykova univerzita pilotní program „Mezikulturní psychoterapie“. V roce 2025 se má rozšířit na další univerzity. Evropské středisko pro duševní zdraví předpovídá, že do roku 2027 bude mezikulturní modul povinný pro všechny terapeuty v ČR.

Také se objevují technologické nástroje. Platforma Kaleidoskop-OS od roku 2022 nabízí terapeutické materiály přizpůsobené konkrétním kulturám - příběhy, hry, scénky, které mají smysl pro klienty z Asie, Afriky nebo Blízkého východu.

Co to znamená pro vás? V blízké budoucnosti bude těžší najít terapeuta, který není kulturně citlivý. Ale teď ještě musíte hledat. A to je důležité.

Co když jste přišli a nic se nezměnilo?

Nejste sami. Mnoho lidí přichází s nadějí, že tentokrát bude všechno jiné. A pak přijde první sezení. Terapeut se ptá na vaši rodinu, jako by jste byli z nějakého exotického zoologického parku. Nebo vám říká: „Všechno je vnitřní. Kultura nezáleží.“

Nezapomeňte: terapie je o důvěře. A důvěra se nevytváří, když vás někdo předstírá pochopit. Pokud se cítíte jako „exotický případ“, nechte to být. Hledejte dál.

První sezení je test. Nezaměňujte ho za závazek. Pokud vám terapeut neřekne, jak se přizpůsobí vašemu kontextu - nechávejte ho být.

Nejde o to, aby vás terapeut „pochopil“. Jde o to, aby vás viděl - jako člověka s historií, která není součástí jeho vzdělávacího plánu. A aby byl připraven se naučit.