Deprese se nelečí podle kalendáře. Někdo se za 12 týdnů vrátí k práci, jiný potřebuje roky, aby pochopil, proč se vůbec vůbec cítí tak špatně. Když se rozhoduješ, jestli máš začít krátkodobou nebo dlouhodobou terapií, nejde jen o čas. Jde o to, co ti skutečně chybí.
Když se depresivní příznaky objeví najednou
Představ si, že ti zemřel blízký, přišla propuštění, nebo jsi se rozloučil s někým, koho jsi miloval. Depresivní příznaky - únavu, beznaděj, neschopnost se soustředit - se objeví jako reakce na událost. To je reaktivní deprese. Většinou se nevyskytuje bez důvodu. A právě tady krátkodobá terapie funguje nejlépe.
Standardní krátkodobá terapie trvá 10 až 20 sezení, každé asi 50 minut. Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) nebo interpersonální terapie (IPT) jsou nejčastější přístupy. Cílem není prozkoumávat tvé dětství, ale naučit tě, jak přestat být v pasti negativních myšlenek, jak komunikovat lépe nebo jak se vrátit ke svému životu. Výsledky se obvykle projeví za 6-12 týdnů. Farmakoterapie, pokud je potřeba, začne působit asi po šesti týdnech. To znamená, že pokud začneš terapii v lednu, můžeš mít v březnu nebo dubnu první skutečný pocit změny.
Podle výzkumů z NZIPu a České psychiatrie je krátkodobá terapie stejně účinná jako léky u mírných až středně těžkých forem deprese. A je bez rizika nežádoucích účinků, které přinášejí antidepresiva. Pro některé je to ideální cesta - rychlá, jasná, s konkrétními cíli: „Chci znovu spát“, „Chci mít sílu jít do práce“, „Chci přestat plakat každý večer.“
Co když se to opakuje?
Pokud jsi už měl alespoň dvě depresivní epizody, měl bys vědět: pravděpodobnost, že se to stane znovu, je 70 %. A po třetí epizodě? 90 %. To není jen štěstí. To je signál, že něco hlubšího nefunguje.
Krátkodobá terapie ti může pomoci přežít aktuální krizi. Ale když se po osmi měsících opět vrátí beznaděj, neznamená to, že jsi selhal. Znamená to, že nebyla řešena příčina - a ne jen příznak.
Dlouhodobá terapie se zaměřuje na to, co je pod povrchem. Analytická terapie, psychodynamická práce, nebo terapie zaměřená na poruchy osobnosti - tyto přístupy se neobírají okamžitými řešeními. Řeší vztahy, které se opakují, způsoby, jakými se v dětství naučil jsi, že jsi „nepřijatelný“, nebo jak se učil jsi, že emoce jsou nebezpečné. To nejde za pár měsíců. Trvá roky. A někdy je to jediná cesta, jak se zastavit nekonečnému cyklu.
Uživatelka „zdravi_zena“ na Psychologie.cz popisuje, jak ji dvouletá analytická terapie uvolnila od opakujících se epizod - a ty se již tři roky nevrátily. To není výjimka. To je výsledek hluboké práce. A není to „něco pro šílence“. Je to pro ty, kteří už vědí, že „něco je špatně“ - a chtějí vědět, co to přesně je.
Kdo skutečně potřebuje dlouhodobou terapii?
Není to o tom, jestli jsi „silný“ nebo „slabý“. Je to o tom, co se v tvém životě stalo a jak to ovlivnilo tvůj vnitřní svět.
Dlouhodobá terapie je nejčastěji doporučována, pokud:
- Máš chronickou depresi - příznaky trvají více než dva roky
- Máš společně s depresí poruchu osobnosti (např. hranicová nebo závislá)
- Máš historii zneužívání, zanedbávání nebo komplexní trauma
- Už jsi vyzkoušel krátkodobou terapii a příznaky se vrátily
- Máš komorbiditu - např. úzkost, porucha příjmu potravy, závislost
Ti, kteří se snaží „vyřešit“ depresi jen rychlým řešením, často končí v cyklu: terapie - zlepšení - recidiva - znovu terapie - znovu recidiva. To není selhání. To je systém, který neřeší kořen.
Co říkají české statistiky?
V Česku je počet diagnostikovaných depresí od roku 2018 vzrostl o 37 %. Počet registrovaných psychoterapeutů je 1 842. Z nich 62 % se zaměřuje na krátkodobé přístupy. To není náhoda. Většina lidí chce rychlou odpověď. A veřejná zdravotní pojišťovna pokrývá jen 40 sezení ročně - to je prakticky hranice mezi krátkodobou a dlouhodobou terapií.
Průzkum Prodepsy.cz z roku 2022 ukazuje, že 68 % lidí začíná s krátkodobou terapií. Ale z nich 42 % poté přechází na dlouhodobou - protože se příznaky vrátily. Ne proto, že nebyli „dostatečně motivovaní“. Protože krátkodobá terapie neřeší hlubinné problémy.
Nejčastější důvody, proč lidé terapii ukončí: dosažení cílů (58 %), peníze (27 %), nedostatek času (15 %). To znamená, že většina lidí nechává terapii, protože jí nezbývá čas nebo peníze - ne proto, že už nepotřebuje.
Co je vlastně „úspěch“?
Někdo si myslí, že úspěch je „už neplakat“. Ale podle NZIPu je úplné zotavení definováno jako období delší než šest měsíců bez jakýchkoli depresivních příznaků. A i pak - pokud se příznaky vrátí - je to recidiva.
Profesor Raboch říká: „Léčba deprese by měla trvat ještě několik měsíců po odeznění příznaků.“ To znamená, že i krátkodobá terapie by měla mít pokračovací fázi. A to je důležité: krátkodobá terapie není konec. Je to první krok.
Nejlepší výsledky mají ti, kteří po skončení akutní fáze zůstávají v kontaktu s terapeutem - třeba jednou za tři měsíce. Jako „údržba“. Jako preventivní prohlídka. Takhle se zabrání recidivě. A to je důvod, proč se trend posouvá k hybridním modelům: krátkodobá akutní léčba + občasné sezení na dlouhodobou podporu.
Jak vybrat?
Nemusíš se rozhodnout hned. Ale musíš položit správné otázky:
- Je to první depresivní epizoda? - Zkus krátkodobou terapii.
- Máš to už druhý nebo třetíkrát? - Dlouhodobá terapie je pravděpodobně nezbytná.
- Je těžké ti fungovat v práci, vztazích, domácnosti? - Pokud ano, kombinuj terapii s léky.
- Často se cítíš „prázdný“, „ztracený“, „bez identity“? - To je signál k hlubší práci.
- Máš finanční nebo časové omezení? - Pak začni krátkodobě, ale měj plán na pokračování.
Klinická psycholožka Martina Hazuková doporučuje: „Zkus jeden nebo dva druhy terapie. Nenechte se zahltit všemi doporučeními. Zavádějte malé změny.“
Není potřeba se rozhodnout na věčnost. Ale je potřeba se rozhodnout pro sebe - ne pro to, co se zdá „levné“ nebo „rychlé“.
Co dělat, když se všechno zdá příliš složité?
Největší chyba je čekat, až budeš „připravený“. Neexistuje žádný ideální čas. Deprese nečeká. A pokud se ti zdá, že dlouhodobá terapie je „příliš velká výzva“, začni s krátkodobou. Ale nezatvárej dveře. Pokud se po 12 sezeních necítíš lépe - neváhej. Požádej terapeuta o doporučení na dlouhodobou práci.
Nebo zkus hybridní přístup: 12 sezení CBT + občasné sezení každé tři měsíce na „údržbu“. To je v podstatě to, co většina expertů v ČR v roce 2025 doporučuje. Technologie pomáhají - digitální aplikace pro sledování nálady, online sezení, připomínky k cvičením - tyto nástroje zvyšují přístupnost dlouhodobé podpory.
Nejde o to, kolik sezení máš. Jde o to, jestli ti terapie dává něco, co ti předtím chybělo. Jestli ti pomáhá přežít. Jestli ti pomáhá žít.
