Stojíte před zrcadlem a nevíte, jestli jste smutní, nebo jen vyčerpaní. Nepřestává vás trápit obava o budoucnost, ale zároveň nemáte sílu ani na to, abyste vstali z postele. Příznaky se překrývají, jako když se dva stíny spojí do jednoho. To není jen „přechodná fáze“. To je smíšená úzkostně-depresivní porucha - a je častější, než si většina lidí myslí.

V České republice trpí touto poruchou 7,3 % lidí, kteří navštěvují psychologické poradny. To je druhá nejčastější diagnóza za depresí. A nejhorší? Mnoho lidí ji přes roky neoznačí jako onemocnění. Myslí si, že jsou jen „příliš citliví“ nebo „nemají dostatek síly“. Ale to, co zažíváte, není slabost. Je to fyzická a duševní reakce na dlouhodobý stres, který se přeměnil v chronický stav.

Co to vlastně je?

Smíšená úzkostně-depresivní porucha (SUDP) není jen „depresivní úzkost“ nebo „úzkostná deprese“. Je to samostatný stav, kde oba typy příznaků jsou přítomny a žádný z nich nepřevažuje natolik, aby se dalo říct: „To je jen úzkost“ nebo „To je jen deprese“. Podle ICD-10, který používá WHO, se diagnóza stanoví, když máte dlouhodobě (alespoň několik týdnů) současně:

• Stálý strach, napětí, obavy o budoucnost
• Pocit beznaděje, apatie, ztrátu zájmu o věci, které dříve bavily
• Problémy se spánkem - buď nespavost, nebo přílišný spánek
• Tělesné příznaky: bolesti hlavy, svalové napětí, nevolnost, změny chuti k jídlu
• Obtíže se soustředěním, ztráta sebevědomí, negativní myšlenky o sobě a světě

Podle průzkumu Mindwell z roku 2022 se těchto příznaků účastní 92 % pacientů s beznadějí a apatií, 89 % s neustálým strachem a 83 % s obtížemi se soustředěním. A to všechno najednou. Není to „jen trochu stresu“ - je to těžké zatížení, které vaše tělo i mozek nezvládají.

Proč se to děje?

Nejčastěji začíná s opakujícími se stresovými situacemi. Někdo má dlouhodobě problémy na práci, vztahu, nebo finančně. Úzkost vzniká jako reakce na nejistotu - „co když to nezvládnu?“, „co když to zkusím a padnu?“. Ale když se tento stres neustále opakuje, tělo už nezvládá obnovit síly. Energie se vyčerpávají. A pak přijde ta druhá část: deprese. Nejde o „přechodný smutek“. Je to vážná ztráta energie, motivace, vůle. Věda to nazývá „chronická stresová reakce“.

Prof. Prašek z 1. lékařské fakulty v Praze to vysvětluje jednoduše: „Úzkost vás vyčerpává. Deprese vás připraví o zdroje, které by vám pomohly úzkost zvládnout.“ Je to kruh, který se sám sebe posiluje. A čím déle trvá, tím těžší je ho přerušit.

Co se děje v těle?

Většina lidí si myslí, že SUDP je jen „v hlavě“. Ale to není pravda. Když jste dlouho ve stresu, vaše tělo vyrábí příliš mnoho kortizolu - hormonu, který by měl pomoci přežít krizovou situaci. Když ho ale máte po měsíce, začne poškozovat vaše imunitu, trávení, spánek a dokonce i paměť.

72 % pacientů má stálé svalové napětí. 65 % trpí bolestmi hlavy. 58 % má problémy s trávením. A to všechno není „falešné“ - to jsou skutečné fyzické reakce. Mnoho lidí jde k lékaři s bolestmi hlavy, ale lékař jim dá analgetikum. A to neřeší nic. Protože kořen problému není v hlavě - je v nervovém systému.

Jak se to léčí?

Nejúčinnější léčba není „jeden lék“ ani „jedna terapie“. Je to kombinace. A to nejlépe:

1. Kognitivně behaviorální terapie (KBT)

KBT je zlatý standard. Není to „hovor o minulosti“. Je to praktická návštěva, kde se učíte rozpoznávat své myšlenky, které vás do toho stavu dostaly. Například: „Když jsem se nevyjádřil na schůzce, všichni mě budou považovat za nekompetentního.“ KBT vás učí: „Co kdyby to nebylo pravda? Co kdyby to bylo jen tvůj strach?“

Podle metaanalýzy z Psychiatric Quarterly (2021) má KBT úspěšnost 62-68 %. A to je stejně dobře jako léky. Ale s dlouhodobějšími výsledky. V klinické studii AdiCare z roku 2022 se 68 % pacientů zlepšilo po kombinaci KBT a mindfulness - tedy dechových cvičeních a meditaci zaměřené na přítomnost.

2. Léky - SSRI

Nejčastěji předepisované léky jsou SSRI: sertralin, escitalopram. Tyto léky nejsou „přímo proti deprese“. Pracují na serotoninu - chemické látce, která pomáhá tělu udržovat rovnováhu. U 55-62 % pacientů způsobí významné zlepšení nebo úplnou remisi. Ale není to „okamžitý lék“. Trvá 4-6 týdnů, než začnou působit. A mohou mít vedlejší účinky: nevolnost, zhoršení spánku, sexuální dysfunkce.

Podle uživatelských zkušeností na českém fóru Psychologie.cz 22 % lidí hlásí zhoršení spánku a 35 % sexuální problémy. Ale 65 % lidí, kteří kombinovali KBT a SSRI, říká, že to byl nejúčinnější přístup. A 28 % lidí se zlepšilo jen s KBT - bez léků.

3. Co se nemá dělat

Nezavádějte se benzodiazepiny (např. alprazolam, lorazepam). I když vám na chvíli uklidní nervy, riziko závislosti je vysoké. WHO od roku 1992 varuje, že dlouhodobé užívání je nevhodné. A neukončujte léky sami. Uživatel „MarekCZ“ na fóru popsal, jak po 18 měsících užívání paroxetinu zažil 3 týdny trvající odstavovací reakce - silné úzkosti, závratě, nervové třesky. To není „přechodný problém“. To je fyzická závislost.

Co říkají čeští odborníci?

Dr. Petra Nováková z Psychologického ústavu AV ČR říká: „78 % pacientů s nediagnostikovanou SUDP vyvine během 5 let komplikovanější formu poruchy.“ To znamená: čím déle čekáte, tím těžší bude léčba.

Prof. Tomáš Kárník upozorňuje na problém: většina klinických studií na antidepresiva vylučuje pacienty s úzkostnými příznaky. To znamená, že léky, které se testují, nejsou testovány na lidech, kteří mají SUDP. Takže nevíme přesně, jak dobře fungují pro vás. To je důvod, proč je KBT tak důležitá - funguje bez ohledu na genetiku nebo laboratorní testy.

Co je na českém trhu?

V ČR máte průměrně 1,2 kvalifikovaných psychologů na 100 000 obyvatel. Čekací doba na první schůzku je 3-4 měsíce. To je dlouho. Ale neztrácejte čas. Můžete začít s online terapií, kde je čekání kratší. Náklady na KBT jsou 800-1 500 Kč za sezení. Pojišťovny hradí až 600 Kč za sezení, maximálně 12 sezení ročně. To znamená, že pokud budete mít 16 sezení, budete platit přibližně 5 000-10 000 Kč z vlastní kapsy.

SSRI léky stojí 150-350 Kč měsíčně po úhradě pojišťovnou. Sertralin a escitalopram jsou nejčastější. A nezapomeňte: pravidelnost je klíč. Podle průzkumu Mindwell z dubna 2023 pacienti, kteří dodržují plán léčby s více než 85 % pravidelností, dosahují 2,3krát lepších výsledků.

Co můžete udělat hned teď?

Nemusíte čekat na terapeutu, abyste začali. Tady je co můžete dělat už dnes:

1. Pozorujte své myšlenky. Každý večer si napište: „Co mě dnes nejvíc vyčerpalo? Co jsem si myslel, když jsem to zažil?“
2. Dělejte 5 minut dechu. Vzdechněte 4 vteřiny, zadržte 4, vydechněte 6. Opakujte 5x. To aktivuje klidový systém vašeho těla.
3. Nezavírejte se. I když se nechcete vyprávět, zavolejte někomu, kdo vás nekritizuje. Jen řekněte: „Dnes to bylo těžké.“
4. Nezabíjejte příznaky léky. Pokud máte bolest hlavy, neberete ibuprofen? Zkuste si zavřít oči, přiložit ruce na čelo a dýchat pomalu. Někdy to pomůže víc než lék.
5. Neměňte sebe. Neříkejte si: „Měl bych to zvládnout.“ Říkejte si: „Mám to těžké. A to je v pořádku.“

Co se mění v budoucnosti?

V ČR probíhají dva významné výzkumy. Projekt „AnxDepCare“ na 1. lékařské fakultě v Praze zkouší, jak virtuální realita s KBT pomůže lidem s SUDP. V pilotní studii se 78 % pacientů zlepšilo. A druhý projekt v Olomouci zkouší, zda genetický test může říct, který lék vám bude fungovat. To by mohlo zvýšit úspěšnost léčby z 55 % na 80 %.

WHO připravuje aktualizaci ICD-11, kde by SUDP mohla být samostatnou diagnózou. To znamená, že v budoucnu lékaři budou lépe rozumět, co s vámi děje - a léčit vás přesněji.

Nejde o to, abyste „přestali být nemocní“. Jde o to, abyste se naučili, jak žít s tím, co je. A to se dá. Každý den. Malým krokem. Bez hrdosti. Bez závady. Jen s vědomím, že to, co zažíváte, je skutečné. A že to není váš konec - je to začátek.